Alexander Lukašenko po předání státních vyznamenání venkovským dělníkům v předvečer jejich profesní dovolené poznamenal, že zemědělský rok je obecně u konce. Na polích ale ještě zbývá nějaká kukuřice na obilí. V tomto ohledu hlava státu řekla: „Proto si myslím, že vynaložíte veškeré úsilí. Ať je to jen trochu. Možná už to nepotřebujeme – je to obilí. I když je to vždy nutné. Budete to sbírat. Není v tom žádná tragédie.” „SG“ analyzoval, jak probíhá sklizeň kukuřice na zrno na posledních hektarech a v čem je nyní tato práce zvláštnost, vzhledem k tomu, že na polích leží sníh.
Ráno 18. listopadu zbývalo odstranit 14,5 tisíce hektarů. Každý druhý den – 12,1 tis. Ráno 21. listopadu – 9,42 tisíce hektarů. Jak vidíte, proces probíhá. Ale ne tak rychle, jak bychom chtěli.
V regionu Gomel z 21 okresů zůstala kukuřice na polích pouze v pěti.
– Dva důvody pro pozdní úklid, – vysvětlil Vedoucí odboru intenzifikace rostlinné výroby Výboru pro zemědělství a potraviny Krajského výkonného výboru Elena Filipovich. – V některých farmách jsou pod ním značné plochy. Proto i při velkém množství zapojené techniky čištění trvá poměrně dlouho. A další zemědělské podniky mají polí pro tuto plodinu méně, ale nadměrná vlhkost půdy v nížinách jim neumožňuje dokončit sklizeň. Lehký mráz půdu nepromrzl a kombajny se stále pohybují velmi pomalu nebo jsou zcela zaseknuté.
Podle pověřené hlavní agronomky odboru zemědělství a potravinářství výkonného výboru budínsko-košelevského okresu Taťány Kučerové zbývá v oblasti 600 hektarů. Na některá nízko položená pole se ale zařízení v tak nízkých mrazech brzy nedostane. Farmy proto dokonce jdou do rozsahu sklizně ručně.
Tak to dělali například v RUE Bělorusněft-Osobino. Na malém úseku pole o rozloze 2,5 hektaru nemohl kombajn fungovat kvůli nadměrnému podmáčení půdy. Rozhodli jsme se sbírat klasy ručně. O pomoc požádali své zaměstnance. Nejprve to vyjelo prozkoumat osm lidí, pak 40. A za pár dní byla všechna kukuřice v té obtížné oblasti odstraněna a klasy byly vymláceny kombajnem na suchém místě.
Provozovatel kombajnu RUE “Belorusneft-Osobino” z Buda-Koshelevského okresu Andrey Martselev sklízí kukuřici na zrno.
– Kukuřici opravdu potřebujeme kvůli drůbežářské specializaci farmy, – vysvětlil režisér Nikolay Dolich. – 42 tisíc tun je požadováno ve stravě za rok, zatímco pšenice – 30 tisíc. Kukuřici na zrno proto vyčleňujeme obrovskou plochu – 8,5 tisíce hektarů. Téměř celá byla sklizena, zbylo 160 hektarů. Práce už mohly být hotové, ale sníh na rostlinách překáží. Při výmlatu se spolu s kukuřicí a odpadem dostává do mláticího ústrojí a všechna tato hmota zanáší síta. Produktivita sklízecích jednotek prudce klesá. Ale i přes potíže dokončíme práce v nejbližších dnech.
Zástupkyně vedoucího oddělení pěstování rostlin Výboru pro zemědělství a potraviny Minského regionálního výkonného výboru Olga Morozova poznamenal, že o víkendu, navzdory profesionální dovolené, venkovští pracovníci v regionu odvedli dobrou práci při sklizni kukuřice. V sobotu se vymlátilo 544 hektarů, v neděli – 440. Nejaktivněji se pracovalo v Minské, Borisovské a Krupské oblasti. Na Krupský revír však připadá polovina ze zbývajících 2000 hektarů kukuřice.
– Většina farem tuto práci dokončila již dávno, – poznamenal První místopředseda výkonného výboru okresu Krupsky, vedoucí odboru zemědělství a potravinářství Andrey Orlenko. – Zhruba tisíc hektarů zbývalo ke včerejšímu ránu ve výrobním areálu Dzeržinského zemědělského závodu OJSC. Deštivý podzim zpomalil pracovní tempo. Občas bylo těžké vstoupit na hřiště. Místy zmrzlá půda je tedy jen prospěšná. Poslali jsme jim na pomoc tři kombajny z jiných farem v regionu.
Tato divize zemědělského komplexu má velkou plochu kukuřice na zrno – 4,5 tisíce hektarů, řekl vedoucí výrobního místa Pavel Kazakevich:
— Nyní, když vezmeme v úvahu ty, kteří přijeli na pomoc, 22 kombajnů je zaneprázdněno čištěním. Tento týden plánujeme skončit. Pozdní úklid má ale i pozitivní stránku. Jestliže před mrazem byla vlhkost zrna 40-45 procent, nyní je to 33-35. To znamená nižší náklady na sušení.
Kukuřičné klasy jsou ručně sklízeny ve vývařovně Andreevka v okrese Buda-Koshelevsky, předsedkyně výkonného výboru vesnice Lipinichsky, Svetlana Khamlyuk, a farmářský mechanik zemědělských strojů Grigory Artemkov.
Pozdní úklid má také negativní důsledky, říká Vedoucí oddělení výroby polních pícnin Vědecko-praktického centra Národní akademie věd pro zemědělství Nikolaj Nadtochaev:
— Nemoci objevují se na klasech koncem podzimu zvýšenou vlhkostí. Ano, při mrazech se jejich vývoj zastaví, ale kvalita zrna se již zhoršila. Může být použit jako krmivo pro zvířata, ale výnosy se sníží.
Zbývající kukuřice by měla být odstraněna co nejrychleji. Do konce týdne meteorologové předpovídají nulové teploty, na jihu nad nulou. Místo sněhu může pršet. Obsah vlhkosti zrna se opět zvýší. Počasí zkrátka vyžaduje aktivní práci.
