Hnůj je nejdůležitější organické hnojivo. Obsahuje všechny základní živiny potřebné pro rostliny, a proto se nazývá kompletní hnojivo. Koňský a kravský hnůj je významným zdrojem rostlinných živin, jeho využití má velký význam pro regulaci koloběhu látek v zemědělství, zachování a zvýšení obsahu humusu v půdách. D. N. Pryanishnikov poukázal na obrovský význam hnoje a napsal: „Bez ohledu na to, jak velká je produkce minerálních hnojiv v zemi, hnůj nikdy neztratí svůj význam jako jedno z nejdůležitějších hnojiv v zemědělství.“

Četné zkušenosti výzkumných institucí i praxe vyspělých farem ukazují, že zvyšování produktivity zemědělských plodin, zejména v Nečernozemské zóně, do značné míry závisí na množství a kvalitě použité kejdy, jejím správném skladování a použití Podle vědeckých institucí zóny nečernozemě, průměrné dávky hnoje (20-30 tun na 1 hektar) udávají následující průměrné nárůsty výnosů za rok aplikace (center na 1 hektar) – zrno 6-7, brambory 60-70, okopaniny a silážní plodiny – 150 – 200. Při správném použití má hnůj vysoký účinek ve všech zónách země a na všech typech půd.

Divizna (kravský hnůj) zvyšuje výnos zemědělských plodin nejen v roce aplikace, ale má i výrazný následný efekt. Pokusy ukazují, že 20-30 tun hnoje poskytuje celkové zvýšení výnosu 4-5 plodin v střídání plodin, což se rovná zrnitosti 20-30 centům na 1 hektar, to znamená každou tunu hnoje aplikované do půdy. dává při svém provozu zvýšení výnosu zemědělských plodin, rovnající se 1 centu obilí. V závislosti na technologii chovu zvířat se získává podestýlka a netekutá (polotekutá a tekutá) kejda, která se liší složením, způsoby skladování a použití.

Vliv hnoje na půdu a rostliny.

Polozhnilá podestýlka koňský hnůj pro svůj vysoký obsah organické hmoty příznivě ovlivňuje fyzikální, fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti půdy.Při systematické aplikaci se zvyšuje obsah humusu a celkového dusíku v půdě, metabolické a klesá hydrolytická kyselost, zvyšuje se obsah mobilních forem hliníku a manganu, zvyšuje se stupeň nasycené zásady.

Písčité a hlinitopísčité půdy se stávají soudržnějšími, zvyšuje se jejich absorpční kapacita a pufrační kapacita, což pomáhá zadržovat vlhkost a živiny. Jílovité půdy pod vlivem hnoje se stávají kyprými, snadněji se obdělávají a jsou propustnější pro vodu a vzduch. Systematickou aplikací hnoje se snižuje nejen kyselost půdy, ale zlepšuje se i výživa rostlin vápníkem, hořčíkem, sírou a mikroprvky, důležitý je i oxid uhličitý uvolňovaný při rozkladu hnoje. Při rozkladu 30-40 tun hnoje se denně uvolňuje 35 až 65 kg CO2, což zlepšuje uhlíkovou výživu rostlin.

ČTĚTE VÍCE
Jak funguje městská kašna?

S hnojem se do půdy dostává obrovské množství mikroorganismů. Organická hmota v hnoji je snadno dostupným zdrojem potravy a energie pro život půdní mikroflóry. Proto se při aplikaci hnoje zvyšuje mikrobiologická aktivita půdy a mobilizace zásob živin v ní obsažených.

Hnůj obsahuje všechny živiny potřebné pro rostliny. Dostupnost jednotlivých živin v hnoji se liší a závisí na jeho kvalitě a také na půdních a klimatických podmínkách. 1 tuna poloshnilého hnoje obsahuje 4-5 kg ​​dusíku, 2 -2,5 kg fosforu a 5-7 kg draslíku.

Koeficient využití dusíku z polozhnilé kejdy první plodinou závisí na obsahu amoniakálního dusíku v ní a činí v průměru 20–30 % z celkového množství dusíku. V prvním roce rostliny absorbují hlavně amoniakální dusík. V pevných exkretech zvířat a v podestýlce je dusík ve formě organických sloučenin, které se v půdě pomalu mineralizují a jsou rostlinami v prvním roce špatně využity. V kapalných sekretech se dusík nachází především ve formě rozpustných sloučenin, které se snadno přeměňují na amoniak. Čím více tekutých exkrementů tedy podestýlka absorbuje, tím je hnůj bohatší na amoniakální dusík a tím vyšší je účinek takového hnoje v prvním roce po aplikaci. Hnůj na rašelinové podestýlce obvykle obsahuje více amoniakálního dusíku, proto je jeho účinnost v prvním roce vyšší než u hnoje na slámě.

Koeficient využití fosforu a zejména draslíku z kejdy první plodinou je vyšší než u dusíku. Absorpce fosforu rostlinami v prvním roce je 30-40% a draslíku 60-70% z celkového obsahu v hnoji. Draslík je nejlepším zdrojem draslíku z hnoje v prvním roce. Celkový obsah draslíku v hnoji je také vyšší než dusík a zejména fosfor. Oproti minerálním hnojivům se v prvním roce hůře vstřebává dusík z hnoje, lépe se vstřebává fosfor (téměř 2x než superfosfátový fosfor při aplikaci posypem) a v podobné míře se vstřebává draslík.

Při aplikaci koňského hnoje je především zajištěna draslíková výživa rostlin. Hnojivý účinek tohoto hnojiva je dán především obsahem celkového a amonného dusíku v něm, protože na většině půd, zejména v mimočernozemní zóně, je především nedostatek dusíku pro běžnou výživu rostlin. Spotřeba dusíku, fosforu a draslíku z hnoje druhou plodinou je obvykle 15-20; 10-15 a 10-15%, třetí – 10-15; 5-10 a 0-10 %. Výsledky mnohaletých polních pokusů ukazují, že když se chlévská mrva a minerální hnojiva aplikují v ekvivalentních množstvích z hlediska hrubého obsahu živin, celkový nárůst výnosů všech plodin za několik let (pro jedno nebo více střídání plodin) být docela blízko

ČTĚTE VÍCE
Co nám můžete říct o třešních?

Výnos některých plodin (jetel, pšenice, řepa) však může být vyšší z hlediska hnoje a jiných (žito, oves, brambory) – pokud jde o minerální hnojiva.Výhoda hnoje nebo minerálních hnojiv pro konkrétní plodinu závisí jak na biologických vlastnostech rostlin, tak na půdních vlastnostech Na kyselých půdách, zejména při systematické aplikaci fyziologicky kyselých minerálních hnojiv, je výhoda na straně hnoje a na nekyselých půdách – na straně minerálních hnojiv popř. jsou ekvivalentní hnoji.

Účinnost hnoje a vlastnosti jeho použití v různých půdních a klimatických podmínkách.

Přímý účinek (v roce aplikace) a následný účinek hnoje závisí na kvalitě a množství hnoje a půdních a klimatických podmínkách Slabě rozložený slaměný hnůj v prvním roce může působit hůře než ve druhém a třetím roce. Čím více hnoje se aplikuje, tím vyšší je jeho přímý účinek a tím delší je následný účinek.

Na jílovitých půdách se hnůj rozkládá pomalu, jeho následný účinek se projevuje i šestý nebo sedmý rok po aplikaci; na hlinitopísčitých půdách se hnůj rychleji rozkládá a jeho účinek není tak dlouhý – tři až čtyři roky. Ve vlhčí mimočernozemní zóně dochází k rozkladu hnoje rychleji než v suchých jižních a jihovýchodních oblastech, kde se hnůj rozkládá hůře kvůli nedostatku vláhy v půdě. Proto je v mimočernozemní zóně přímý účinek na první plodinu vyšší než v černozemní zóně a následný účinek ve druhém a třetím roce může být nižší. V suchých jihovýchodních oblastech následný účinek často převyšuje přímý účinek na první plodinu. Nejvyššího účinku je dosaženo aplikací hnoje v severních, západních a středních oblastech mimočernozemní zóny a na severu černozemní zóny, které jsou lépe zásobeny vláhou. Průměrná míra hnoje v těchto oblastech je 30-40 tun na 1 hektar. Na lehkých písčitých a hlinitopísčitých půdách, kde se hnůj rychleji rozkládá a živiny mohou být vyplavovány, je lepší aplikovat menší dávky hnoje, ale častěji. Aplikací hnoje na černozemní půdy se dosáhne vysokého zvýšení výnosu obilí, cukrové řepy a dalších plodin. Průměrná míra hnoje je zde 20-30 tun na 1 hektar.

V suchých oblastech je účinnost hnoje nižší než ve vlhčích oblastech. Při správném zpracování půdy a dalších opatřeních, která zajistí akumulaci a zachování vláhy, zejména při zavlažování, se účinnost hnoje v suchých oblastech zvyšuje a lze zvýšit jeho dávku.

ČTĚTE VÍCE
Jakou teplotu má kopr rád?

Normy hnoje závisí na jeho kvalitě a množství dostupném na farmě a také na plodině, která se hnojí. U zeleninových a řádkových plodin (kukuřice, brambory, cukrová řepa atd.) je nutné aplikovat vyšší sazby (40-50 tun na 1 hektar) než u obilnin (20-30 tun na 1 hektar).

Nejracionálnější je aplikovat hnůj společně s minerálními hnojivy. Současně se znatelně zvyšuje účinek hnoje a minerálních hnojiv. Četné experimentální údaje ukazují, že při společné aplikaci polovičně snížených dávek hnoje a minerálních hnojiv se dosáhne vyšších výnosů (20-60 %) než při samostatné aplikaci plných dávek těchto hnojiv. To se vysvětluje tím, že při společné aplikaci se vytvářejí příznivější podmínky pro výživu rostlin než při samostatné aplikaci. Minerální hnojiva zajišťují výživu rostlin během prvního vegetačního období a hnůj, postupně se rozkládající v půdě, poskytuje rostlinám živiny v době jejich největší potřeby. Snížením dávky minerálních hnojiv na polovinu navíc odpadá na jednotlivé rostliny negativní vliv zvýšené koncentrace solí, který je nebezpečný zejména v počátečním období růstu.

Doba aplikace a hloubka zapravení hnoje do půdy.

Hnůj ze skladu hnoje nebo stohů uložených na poli by měl být rovnoměrně rozmetán, což se nejlépe provádí pomocí rozmetačů hnoje, a ihned zaorán. Odložení zapravení hnoje do půdy pouze o jeden den vede k velkým ztrátám dusíku a snížení účinnosti hnojiva. Hnůj je nejlepší aplikovat na podzim pod podzimní orbou. To je důležité zejména v suchých oblastech. V mimočernozemské zóně lze dobrý poloshnilý hnůj aplikovat i na pozdě zaseté řádkové plodiny na jaře k orbě zorané půdy.

Hloubka zaorání hnoje se může v závislosti na půdních a klimatických podmínkách pohybovat od 12-14 cm do 20-22 cm.V aridních oblastech je nutné hlubší uložení hnoje než ve vlhkých. Na těžkých půdách, kde je rozklad hnoje obtížný, je lepší orat do menší hloubky – 12-14 cm a na lehkých půdách – hlouběji – 20-22 cm.

Při střídání plodin musí být hnůj nejprve aplikován na zeleninové a řádkové plodiny (brambory, kukuřice, cukrová řepa, krmné okopaniny), jakož i na ozimé obilniny. Jsou nejnáročnější z hlediska nutričních podmínek a poskytují velké zvýšení výnosu ve srovnání s jinými plodinami. Při kombinaci chlévské mrvy a minerálních hnojiv je možné je současně zapravovat do půdy, aplikovat na stejnou plochu, ale v různém čase a nakonec na některá pole aplikovat hnůj (pro řádkové plodiny), na jiná minerální hnojiva (např. obilniny). Z minerálních hnojiv je třeba nejprve přidávat do podestýlky hnojiva dusíkatá a fosforečná.

ČTĚTE VÍCE
Jaké rostliny jsou nebezpečné pro kozy?

V naší společnosti si můžete levně nakoupit koňský a kravský hnůj a také humus s dodávkou pro zvýšení úrodnosti půdy vaší zahrady.

Hnůj byl vždy považován za přírodní hnojivo vhodné pro krmení zahradních plodin. Prospěšné látky obsažené v hnoji přispívají k dobrému vývoji rostlin a zvýšené plodnosti. Hnůj však může nejen pomoci, ale také poškodit půdu, způsobit erozi a „spálit“ rostliny velkým množstvím dusíku. Existuje několik možností, kterými můžete bezbolestně nahradit hnůj a o nic nepřijdete.

Říční bahno

Silt byl vždy považován za jedno z nejlepších hnojiv pro rostliny. Toto krmení vypadá neatraktivní, něco polotekutého a granulovaného, ​​ale je bohaté na užitečné organické látky a minerály.

Hnojivo na bázi kalu lze zakoupit v obchodech, kde se prodává v granulované nebo volně ložené formě.

Rašelina

Rašelina se nemůže pochlubit minerálním složením jako jiná hnojiva, ale jako půdní zlepšovač odvádí vynikající práci. Díky rašelině se půda znatelně promění k lepšímu.

Kůra stromů

Hnojivo zdarma dokonale vede vlhkost a vzduch a zlepšuje půdu, takže je úrodnější. Piliny se vykopávají s jinými hnojivy.

Autor: Elena Gutyro Editor internetových zdrojů
Související novinky:

poslední novinky

Jaký obsah tuku v tvarohu je nejlepší koupit v obchodě: 50% kupujících se mýlí

Rádi v noci jíte tvaroh: co se stane s tělem – je tento zvyk zdravý?

O nejúčinnější ochraně proti klíšťatům hovořil entomolog

Tento salát si podmanil každého, kdo ho vyzkoušel: pouze 2 ingredience, jednou z nich je zelí

Na konci vaření přidejte ocet: míchaná vejce se promění v typický pokrm – radu šéfkuchaře bude chtít zopakovat

Co dělat, když listy agáve změknou, zblednou a začnou opadávat: pospěšte si, než rostlina zůstane plešatá

Hlavní novinky

Jak pochopit, že muž nemiluje ženu: 5 znamení

Jak správně navrhnout kuchyňskou zástěru: potřebujete přesně tyto barvy – kuchyně bude vypadat perfektně

Jak vyčistit plech na pečení solí: neobvyklý, ale fungující způsob – poznámka pro ženy v domácnosti

Jak se vypořádat s ozvěnou v bytě: s těmito tipy můžete vylepšit svůj domov

Čerstvá, sušená nebo pečená: která jablka jsou nejzdravější – potřebujete je oloupat?

Rtěnka, micelárka a lak na vlasy: jak využít obsah vaší kosmetické taštičky k úspoře obuvi a oblečení

Copyright © 2012-2024, UE “Media News”
(Osvědčení o státní registraci č. 191617892 ze dne 22.05.2014. května XNUMX).

ČTĚTE VÍCE
Jak správně nakrájet pórek?

Adresa sídla: 220123, Minsk, ulice Vera Khoruzhey 32a-2, kancelář 4
tel.8 (017) 270-16-21, e-mail: belnovosti.by@yandex.ru

Belnovosti je informační a zpravodajský portál zaměřený na rychlé zpravodajství o nejdůležitějších událostech politického, ekonomického, společenského, sportovního a kulturního života Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Běloruska a světa.

Online publikace “Belnovosti.by” Osvědčení o státní registraci hromadných sdělovacích prostředků (masmédia) č. 2 ze dne 21.12.2018. prosince XNUMX, vydané Ministerstvem informací Běloruska.

Materiály stránek jsou určeny osobám starším 18 let (18+).

Informace zveřejněné na portálu Belnovosti jsou určeny výhradně pro osobní použití a nepodléhají žádné další reprodukci a/nebo šíření v jakékoli formě.
Reprodukce materiálů stránek je možná pouze s písemným souhlasem redakce portálu. Design a technologie stránek patří Media News Unitary Enterprise.

Ředitel UE “Media News” Svirshchevsky Sergey Frantsevich +375 (29) 707-14-75.
Šéfredaktor: Vitalij Aleksandrovič Kisternyj +375 (29) 630-33-04.

  • Redakční standardy
  • Kontakty
  • Редакция
  • Pomoc
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Zásady používání souborů cookie
  • Pravidla pro uživatele
  • Zásady zpracování osobních údajů
  • Podmínky použití
  • Mapa stránek

Používáme cookies. Používáním webu belnovosti.by souhlasíte se Zásadami souborů cookie