Mezi obrovskou rozmanitostí stromů existují i ​​takové, které se od všech ostatních liší vlastnostmi, díky nimž se zcela nepodobají žádným jiným.

Nejvyšší jsou tedy sekvoje, štíhlé cypřiše a nejtlustší a největší baobaby.

Největší baobaby navíc rostou hlavně v Africe – to je jakýsi symbol tohoto kontinentu, stejně jako lvi, žirafy a nosorožci.

Africké baobaby patří mezi největší stromy na světě. Průměr velkých baobabů dosahuje osm až deset metrů a výška je více než 25 metrů. Baobaby jsou také dlouhověké, mohou dorůst až dvou tisíc let a více.

V období dešťů akumulují baobaby vlhkost ve svých kmenech a spotřebovávají ji po celý rok. Dřevo baobabu je sypké a obsahuje hodně vlhkosti, proto ho sloni jedí a uhasí tak svou žízeň. Plody baobabu jsou vynikající potravou pro opice a ptáky.

Existují i ​​takové baobaby – tzv. lahvový strom, pojmenovaný podle vzhledu a obsahu. Tato láhev velikosti domu pojme až sedm tun vody.

Kvůli uvolněnosti dřeva začnou baobaby rychle hnít zevnitř. Strom se zdá být živý, ale uvnitř se tvoří obrovská dutina. Ale velké baobaby s dutinami neumírají, ale žijí mnoho let. A lidé často využívají tyto obrovské prohlubně pro své potřeby. V Keni tedy na cestě z Nairobi do Mombasy roste baobab, který se používá jako jakýsi úkryt. Jeho velká dutina má vestavěné dveře a okna, dovnitř se za špatného počasí vejde několik lidí.

V Zimbabwe bylo v dutině stromu baobab postaveno autobusové nádraží. Tam, v kempu Kayila Lodge, je neobvyklý záchod baobabo, originální, levný a veselý.

V Botswaně, ve vesnici Kasana, v samém centru, roste baobab, v jehož stínu se nachází místní trh. Dříve se dutina tohoto stromu používala jako vězení.

Afrika je hrdá na tyto obry a nejstarší a největší baobaby často dostávaly svá vlastní jména. Jeden z nejstarších baobabů v Botswaně byl tedy pojmenován po slavném lovci Jamesi Chapmanovi. Tento baobab měl několik kmenů, největší ve středu byl starý asi 1400 let. V zimě 2016 však z neznámého důvodu začaly kmeny padat k zemi a strom uhynul.

Ještě známější byl baobab v jihoafrickém Limpopo zvaný Sunland, který byl starý několik tisíc let. Majitel farmy, kde tento strom rostl, vybudoval v jeho prohlubni malou kavárnu, což mělo obrovský úspěch jak mezi místními obyvateli, tak mezi turisty, kteří sem speciálně chodili vypít sklenici nebo dvě piva do hospody uvnitř baobabu.

ČTĚTE VÍCE
Co dělat, když okurky onemocní?

Bar byl samozřejmě malý, určený jen pro 15 lidí, ale už jeho umístění a interiér interiéru si to zasloužily a návštěvníků nebylo konce.

V roce 2016 však začal rychle chřadnout, kmen se mu rozštěpil a již v listopadu 2017 se strom rozpadl. Bobabo Bar Sunland přestal existovat.

Smrt baobabů značného věku není v poslední době neobvyklá. Vědci, kteří prováděli průzkum dlouhověkých baobabů, vypočítali, že za posledních 12 let zemřelo sedm ze 13 nejstarších a pět ze šesti největších baobabů.

Předpokládá se, že příčinou tohoto jevu je globální oteplování a závažnější sucha. Pokud však uvážíte, že tyto stromy žily více než dva tisíce let a najednou začaly jeden po druhém umírat, globální oteplování s tím nemá nic společného. Důvod spočívá v něčem jiném, člověku dosud neznámém.

A přesto baobaby v Africe rostly, rostou a určitě ještě porostou, zvláště když vlády většiny afrických zemí zavádějí program na ochranu flóry černého kontinentu a baobab je v tomto programu na prvním místě.

Přečtěte si: Baobab, prohlédněte si fotografie Baobabu

Adansonia perrieri je vzácný druh baobabu. Dorůstá 30 m. Má silné větve rostoucí téměř vodorovně a jakousi plochou korunu. Roste v severních oblastech Madagaskaru. Adansonia gregorii je malý strom.

Jak vypadá africký baobab Africké baobaby jsou neuvěřitelně odolné stromy. Navzdory skutečnosti, že se v jejich kmenech často tvoří velké dutiny, stromy s těmito dutinami žijí ještě mnoho set let. Obrovský.

O existenci ostrova Kuba vědí jen lidé, kteří dobře znají Afriku. Dokonce ani většina obyvatel Botswany, africké země, kde se tento neobvyklý ostrov nachází, o něm neslyšela a jen pár jich tam bylo.

Dub, javor a buk se dožívají v průměru 300 až 500 let, smrk se dožívá 350 let, borovice 600 let a modřín se dožívá až 900 let. Na teplejším místě.