„Kuřecí“ problém nadále znepokojuje letní obyvatele. Mnoho lidí není připraveno každé ráno vstávat s kohouty, a tak se obrací na Svaz letních obyvatel Moskevské oblasti s žádostí na legislativní úrovni o omezení chovu a údržby hospodářských zvířat na 6 hektarech.
Podle poslance Státní dumy, předsedy Svazu letních obyvatel Moskevské oblasti Nikity Chaplina, se připravují novely zákona o zahradnictví, které uvedou přípustný počet hospodářských zvířat. Přesně tolik kuřat nebo králíků budou moci občané chovat na svých pozemcích. Skutečnost, že se taková iniciativa připravuje, potvrdila listu Rossijskaja gazeta zastupitelská kancelář.
Připomeňme, že od poloviny loňského roku je oficiálně povolen chov kuřat a králíků na chatách pro osobní potřebu. Hlavní je, aby byly dodrženy podmínky stanovené územním řádem. Povinné je také dodržování veterinárních a hygienicko-epidemiologických norem a pravidel. Jednoduše řečeno, můžete chovat kuřata a králíky pro sebe, nikoli pro komerční účely, pokud budete dodržovat pozemkovou legislativu, nebudete rušit své sousedy a splníte všechny nezbytné hygienické požadavky,“ vysvětlil Nikita Chaplin dříve pro Rossijskaja Gazeta.
Současné předpisy o hospodářských zvířatech lze ale podle náměstka v současnosti vykládat příliš široce, což už nyní vede ke sporům mezi sousedy a nepřiměřeným pokutám pro letní obyvatele.
V roce 2021 se „Kuřecí skandál“ dostal dokonce až k Ústavnímu soudu. U pozemku ve vlastnictví žadatele bylo v pravidlech využití půdy a rozvoje uvedeno držení drůbeže jako pomocný druh povoleného využití. Rosreestr ji ale brala k zodpovědnosti za využití půdy k jiným účelům. Žena však u soudu prokázala své právo si ptáčka ponechat. Ale nemůžete mít psí boudu na vašich chatách. Pokud chcete na svou letní chatu umístit úly, budete v tomto případě potřebovat souhlas valné hromady.
Poslanec zároveň nevylučuje, že v některých případech je možné povolit farmaření letním obyvatelům. K tomu je potřeba dopracovat i zákon o zahradnictví.
„Například, pokud občan vlastní pozemek v SNT a chce jej využít k chovu kuřat a prodeji vajec, pak pro něj může být zaveden další postup, aby získal zvláštní povolení a zaplatil dodatečnou daň SNT, která jít na potřeby partnerství,“ vysvětlil náměstek.
Pohled z Francie
Ve Francii mají občané žijící mimo města povoleno mít na svých pozemcích všemožná zvířata, ale v tomto ohledu existují pravidla předepsaná zákonem. Drůbeže by například nemělo být více než 50. Pokud je tato hranice překročena, pak mluvíme, jak se zde říká, o „průmyslovém chovu“ drůbeže, a to je zcela jiný přístup s mnoha parametry. Pravda, pro běžné vesničany nebo majitele venkovských nemovitostí existují určité limity. Majitel méně než 10 kuřat si tedy může postavit kurník kdekoli na území svého pozemku a nemusí o tom informovat místní úřady. Pokud je 10 až 50 ptáků, musí být tato otázka projednána v kanceláři starosty. A kurník by měl být umístěn ve vzdálenosti přes 25 metrů od domova. U hus je situace složitější. Faktem je, že každý jedinec má nárok na minimálně 100 metrů čtverečních pozemku, kde se dá chodit. Na mnoha odděleních je mimo jiné nutné registrovat husy a kachny na hygienických službách z důvodu pravidelně se vyskytujících epidemií ptačí chřipky. Na řadě míst, například v okolí města Cannes na jihu „filmového festivalu“, obecní vyhláška obecně zakazuje místním obyvatelům stavět drůbežárny blíže než 100 metrů od jiných budov. A přesto je hlavním problémem rušení, které ptáci způsobují letním obyvatelům. Dráždí je hlavně kohoutí kokrhání, zvláště brzy ráno. Nicméně ve Francii byl v tomto ohledu přijat zákon na ochranu tradičního zvukového pozadí vesnic a vesniček.
Dříve byla za chov těchto zvířat v dachách stanovena pokuta až 20 tisíc rublů a existovaly dokonce soudní precedenty. Ale mnoho letních obyvatel se stále zabývalo králíky a drůbeží. Nyní to udělají legálně
Rusové směli chovat slepice a králíky. Dekret podepsal Vladimir Putin. Podle nových pravidel je povoleno chovat drůbež a králíky na zahradních pozemcích pro vlastní potřebu. Majitelé budou muset dodržovat veterinární normy a hygienická pravidla.
Dříve byla za chov hospodářských zvířat ve vlastní chatě udělena pokuta až 20 tisíc rublů. Dodržování pravidel se však příliš nesledovalo a kontroly nebyly téměř žádné.
Evgenia má daču na jednom z předměstí SNT poblíž Moskvy. A na svém pozemku žena chová slepice a kachny. Dříve byly i husy, ale těch jsem se musel vzdát, protože chovat tohoto ptáčka je dražší. Mimochodem, sousedé si na ženu, která ptáčka chová, nestěžují. Navíc to dělají také. A vždy je o čem spolu mluvit. Jeden ze sousedů ale chová na dači také krávu. A to je pro ostatní trochu nepříjemné, říká Evgenia:
„Řekl bych, že je to dokonce jedno ze zajímavých témat k rozhovoru o kuřatech: jak se mají vaše kuřata a jak se mají vaše kachny. Jediné, co vím, jsou sousedé, kteří mají krávu, to už je problematické, protože krávy samozřejmě moc příjemně nevoní a tento zápach je někdy otravný. Vím, že jsou na tyto sousedy stížnosti.”
Loni na podzim došlo k přelomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu. Důchodkyně, která na svém pozemku chovala několik ptáků, se dostala k nejvyšší autoritě. Za to dostala pokutu 10 tisíc rublů. Místo se nachází v SNT. A soud potvrdil, že chov hospodářských zvířat a ptáků na chatách je zakázán. Důchodkyně se snažila vysvětlit, že ptáček je pro ni velkým pomocníkem. Sousedé se jí navíc zastali s tím, že proti slepicím vůbec nejsou. Soud byl ale neoblomný.
Obyvatelka jedné ze stavropolských vesnic Zinaida, která chová kachny a slepice, říká, že dříve měl téměř každý soused krávu. Nyní většinou ptáci. Kdysi chodili inspektoři, ale nepokutovali lidi, ale prostě zapisovali, kdo co má. Ale už dlouho nechodí. Je pravda, že nikdy nepřišli do Zinaidy a má to zvláštní důvod:
„Jediná věc je jednoduchá: přišli a zaznamenali dobytek, spočítali a zaznamenali. Zapsali to do knihy domácnosti.
— Kdy to bylo naposledy?
– No, naše teta pracovala v administrativě, nikdo k nám nechodil.
Na druhou stranu, pokud někdo chová více kuřat a dobře se o ně stará, nebude to sousedům dělat velké nepříjemnosti. A i když to někomu trochu překáží, život na dači je v zásadě koncipován tak, že vždy může někdo překážet někomu jinému. Někdo s hlasitou hudbou, někdo s hlučným večírkem, někdo s velkými štěkajícími a vyjícími psy. Ne každému se ale bude líbit, že sousedova kráva pravidelně bučí, kuřata kvákají a všichni nepříjemně páchnou. A brzy ráno zakokrhá kohout nad uchem ospalého letního obyvatele.
Boris Grigorievich, žije v soukromém sektoru Rostova na Donu, kohoutí kokrhání ho vůbec nerozčiluje. Na svém pozemku má ale speciální místo, kde rád relaxuje. A na sousedním pozemku jsou slepice a kachny. A spolu s vánkem přichází i vůně. A Borisovi Grigorievičovi se to nelíbí:
„Teď je teplé léto, kdy chcete sedět a odpočívat na svých pozemcích, a odtud, když fouká vánek, je prostě nemožné sedět. Kuřata, kachny, takové věci. Řekl jsem jim, zavolal a ona řekla: dobře, uklidíme to. Říkám: očividně se prostě neuklízí, tohle se tam po nich hromadí.”
Pro někoho to nakonec bude příležitost, jak si pomoci jídlem. Pro někoho se to může stát byznysem. Připomeňme si analogicky, jak byly v Sovětském svazu rozdělovány zahradní pozemky, aby si občané mohli sami pěstovat zeleninu a ovoce. A nejedli slizké brambory z obchodu, ale své vlastní, drobivé.
