Chcete-li obstát jako jeden z lidí v české hospodě bez ostudy, naučte se důležitá pravidla pivní etikety od našeho odborníka Ondry Soukupa. Kam sedět v hospodách, jak komunikovat s obsluhou, kolikrát cinkat skleničkami, jak a kolik dávat spropitné – na tyto a další důležité otázky najdete odpovědi v našem materiálu.
Jak vyplynulo z předchozích čísel (část první, část druhá), spotřeba piva má dlouhou historii. Není divu, že postupem času vyvinuli své vlastní tradice a rituály. Liší se v různých zemích a někdy v různých městech stejné země (ahoj, Německo!).
Česká republika v tomto smyslu není výjimkou, spíše naopak. Budete-li se řídit našimi doporučeními, jistě si oblíbíte štamgasty i personál.
Ano, tedy personál, protože, jak říká známé české přísloví, pivovar pivo vaří, hospodský pivo dělá (lze přeložit jako „pivovar pivo vaří a barman ho „dělá“, ale to neodráží celou paletu významů).
V tradičnějších podnicích, které jsou většinou nejlepší, je barman King and God. Rozhoduje, kdo dostane drink a kdo ne.
Bohužel existují zastánci teze „protože pláču, je mi jedno, co si o mně myslí“. Ale to jsou nešťastní lidé, kteří si pravděpodobně nejsou jistí. Nikdy si nebudou moci užít báječnou atmosféru pravé pivnice, nebude se s nimi vtipkovat, nikdy neuslyší větu „no, to není špatné, ale já osobně bych vás doporučil. “. Jejich osudem se stanou turistické podniky s nepříjemnými číšníky a nepřiměřenými cenami. Amen.
Seznamte se tedy s hlavními pravidly české pivní etikety:
1. Muž vejde do hospody jako první
To není projev neúcty k ženám, ale přesně naopak. Pravidlo má svůj původ v dobách tvrdších mravů, kdy první, kdo vstoupil do hospody, riskoval zásah do obličeje létajícím hrnkem, židlí a dalšími zbraněmi skutečné hospodské rvačky.
Muž vstupující do hospody navíc informoval ostatní návštěvníky, že žena jdoucí za ní šla s ním a není třeba ji obtěžovat. Nyní je samozřejmě doba mnohem liberálnější, znám pár podniků, kde dodržování tohoto pravidla není v žádném případě poctou tradici.
2. U vchodu do hospody je potřeba pozdravit
Při vstupu do provozovny je třeba říci „Dobrý den“ směrem k barovému pultu. Není to těžké – a okamžitě vám to přinese kladné body. Ludva Hašek, majitel hospody v Malých Svatonovicích, kde máme daču, dokázal člověka, který se nepozdravil, dlouho ignorovat, nebo rovnou odehnat, bez mlsání.
3. Zkontrolujte, zda je stůl rezervován
Když se posadíte ke stolu, zkontrolujte, zda je rezervovaný. Může to být cedule s nápisem „Rezervovat“, „Obsazeno“ nebo „Zamluveno“ – nebo obyčejný kus papíru se jménem hosta a časem rezervace. Pokud přijdete na jedno pivo řekněme v 17:00 a na ceduli je 18:00, zeptejte se barmana, jestli si můžete na chvíli sednout na vyhrazené místo.
Nejhorší zločin – sednout si bez dovolení ke stolu „štamgastů“, tzn. štamgasty. Obvykle se nachází nejblíže barovému pultu. V tomto případě na vás může dokonce křičet.
4. Sedněte si tam, kde je prostor.
Je naprosto normální sedět na prázdném místě u stolu, kde už někdo sedí. Nejprve se musíte zeptat: “Máte tu místo?” Pokud spokojeně přikývnete, klidně se posaďte. Může to dopadnout tak, že si skvěle popovídáte a dozvíte se spoustu nového a zajímavého.
5. Pije jako první
Když se posadíte nebo jen sedíte u stolu, přijde za vámi číšník s jídelním lístkem (pokud nějaké je a není napsáno křídou na tabuli) a zeptá se: Co budete pít? nebo jednoduše položte otázku-výrok „Tři piva?“ Nedivte se, v českých hospodách jde hlavně o pivo a jídlo je volitelné. Většina Čechů v podnicích s pivem nejí, ale pouze pije.
6. Na stůl položte podtácky pod sklenice na pivo
Jak naprostá většina z vás ví, papírové (nebo porcelánové) kulaté věci na stole jsou podtácky pod pivní sklenice. Umístěte je před sebe, aby je nemuseli vyndavat sami číšníci, kteří někdy podávají 6-10 hrnků najednou. To je zdvořilost a znamení, že jste si vědomi pivních pravidel. Opět – plus pro vás.
7. Ujistěte se, že cinkáte sklenicemi pouze s první sklenicí piva.
Obvykle v Česku cinkají sklenicemi jen s první sklenicí piva. Pak je to volitelné: jen když někdo udělá přípitek. Štamgasti, cinkající sklenice, často klepou sklenicí o stůl. Tomu se říká “uzemnění”. Existují různé verze původu tohoto zvyku: od toho, že jej vymysleli studenti elektrotechnické fakulty, až po ty zcela esoterické.
8. Zakryjte sklenici podtáckem, abyste zabránili lidem nosit vám pivo.
Číšníci přinášejí pivo, protože předchozí sklenice jsou prázdné, obvykle se ptají: “Ještě jedno?” Někdy prostě bez ptaní přinesou nové brýle. Možná ani nedopijete pivo ve své sklenici, dokud se poblíž neobjeví nová, plná sklenice. Taková pozornost návštěvníkům se může zdát milá, ale někdy dělá problém opustit podnik. Pokud nechcete další pivo, musíte si vzít tácek a přikrýt jím džbánek: číšníci pochopí, že další přinést nemusíte.
9. Nikdy nepřelévejte pivo ze sklenice do sklenice
Nikdy, opakuji, nikdy nepřelévejte pivo ze sklenice do sklenice. Pokud se rozhodnete neobjednávat nic jiného, váš přítel už dopil pivo a vám ještě zbývá půl hrnku, pak je lepší pít z jednoho, ale v žádném případě mu nedávejte polovinu. Takový čin je v České republice považován za hraniční s trestným činem, protože se pivo kazí a plyn se vypařuje. To je projev hrubé neúcty k ušlechtilému nápoji. Takže TO NEDĚLEJ.
10. Rozlučte se s barmanem
Při odchodu z podniku řekněte barmanovi „Děkujeme, nashledanou“ („Děkujeme, nashledanou“).
BEERHACK: Kultura spropitného v českých hospodách
Bohužel v Praze jsou restaurace, které si k účtu automaticky připočítají deset procent z částky jako spropitné (poplatek za obsluhu). Ze zákona to mají povinnost zveřejnit v jídelním lístku. Pokud to zjistíte a ještě jste si nic neobjednali, okamžitě vstaňte a odejděte. Neznám žádné normální zařízení, které by takovou praxi mělo. Ale všechny hospody, které používají tento trik, mohou být bezpečně klasifikovány jako „turistická past“.
Kolik a jak dát spropitné?
Standardní spropitné v ČR je 10 % z účtu (nebo se částka účtu jednoduše zaokrouhlí nahoru). Dostanete například účet na 135 Kč, zaplatíte 140 Kč – a všichni jsou šťastní. Pokud nedáte spropitné, je to známka toho, že jste nebyli spokojeni s obsluhou nebo kvalitou nápojů.
V renomovanějších (a dražších) provozovnách se vše děje jako ve většině evropských zemí. Číšník přinese účet v krabici nebo speciální složce a nechá ho na stole. Dáte tam peníze, on si je vezme a vrátí s drobnými. Vezmete peníze ze složky a necháte tam spropitné a pak odejdete.
Další možnost je běžnější. Přijde číšník, vezme vám účet, vytáhne peněženku a po určitém počtu aritmetických operací vám sdělí částku. Dejme tomu 142 korun. Vytáhnete bankovku řekněme 200 korun a aniž byste čekali, až vám vrátí 58 korun, řeknete „150, děkuji“. Pokud jste velmi spokojeni, pak zaplaťte 160 Kč.
Dát více než dvacet procent jako spropitné je v Česku považováno za neslušné. Tyto peníze si samozřejmě od turisty vezmou. Ale párkrát se mi stalo, že jsem v euforii dal číšníkovi spropitné více než 50 korun. Pak zavtipkoval, že tak věrného klienta nechce zruinovat, vzal 20 korun a zbytek vrátil.
Nenechávejte peníze na stole, je to neslušné.
O AUTOROVI
Pivo jsem poprvé ochutnal asi v osmi letech, kdy moje babička, plzeňská patriotka, usoudila, že jsem zralý na to, abych během nedělního oběda vypil 200 gramů pravého plzeňského piva. To bylo vždy doprovázeno přednáškou o výjimečné užitečnosti tohoto nápoje. I když jsem neměl rád hořké pivo, bohužel, kýžený domácí malinový džus bylo možné získat až po vyprázdnění sklenice od piva. S přibývajícím věkem jsem se zamiloval do piva. A to natolik, že o českém pivu v ruštině bloguji už více než pět let a posledních pár let si ho vařím sám, doma.
Česká republika je jednou z nejvíce pivních zemí planety. Češi pijí pivo od raného dětství až do vysokého věku s tím, že má pozitivní vliv na zdraví a náladu. Jen v Praze je totiž více než 1000 pivních podniků, které jsou po večerech přecpané Čechy. To je tradice, večer nikdo nesedí doma, všichni se scházejí v nedalekém baru na půllitru pěnivého piva, protože průměrně 0,5 světlého piva v baru stojí asi 30 korun (100 rublů).
I během polední pauzy si Češi dovolují vypít sklenici nebo dokonce několik piv. Na otázku „Můžete pít alkohol při práci“ se zasmějí a řeknou, že to není alkohol, ale voda. Co si budeme povídat, když české děti začnou odmala zkoušet pivo, nebo jak mu Češi s láskou říkají – Pivicko.
Pivní statistiky v ČR
Za posledních 5 let se počet minipivovarů (rodinných nebo domácích) zvýšil o cca 250 % a v současné době činí 480 minipivovarů registrovaných v ČR. K tomuto počtu připočteme 19 velkých pivovarů a cca 30 nezávislých středních pivovarů, a to nepočítáme neregistrované pivaře a milovníky domácího piva.
Na 25.000 250.000 obyvatel tak připadá jeden minipivovar a na velký pivovar asi 150 XNUMX lidí. V průměru jeden Čech vypije asi XNUMX litrů piva za rok, což je asi sklenice za den.
29 NEZÁVISLÝCH PIVOVARŮ
Eggenberg, Herold Březnice, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Měšťanský pivovar v Poličce, Pardubický pivovar, Pivovar a sodovkárna Kout na Šumavě, Pivovar Bernard, Pivovar Bohemia Regent, Pivovar Broumov, Pivovar B řeclav, Pivovar Dudák, Pivovar Ferdinand, Pivovar Chotěovar, Pivovar , Pivovar Kácov, Pivovar Konrád, Pivovar Krakonoš, Pivovar Nová Paka, Pivovar Nymburk, Pivovar Poutník, Pivovar Primátor, Pivovar Rohozec, Pivovar Samson, Pivovar Svijany, Pivovar Vyškov, Podkováň, Tradiční pivovar Rakovník, Únětický pivovar, Žatecký pivovar
Pivní kultura v České republice
Českou pivní kulturu lze rozdělit do 3 kategorií:
1. Klasické české pivo velkovýroby,
2. Střední pivovary s obratem do 200000 XNUMX hl/rok
3. Domácí pivo nebo rodinní sládci.
Podívejme se na nejlepší česká piva z každé kategorie.
Klasické české pivo
Mnoho milovníků piva ví o takových velikánech pivního byznysu, jako je Krušovica, Kozel nebo Budweiser, ale jaké pivo pijí sami Češi a jaké pivo je oblíbené na pultech místních obchodů?
České supermarkety mají tradičně celou jednu sekci věnovanou pivu a jedná se především o piva vyráběná lokálně a z velkých pivovarů z blízkých regionů. Černou kozu samozřejmě najdete v každém obchodě a na každé párty, ale kromě klasiky v regionech najdete desítky zajímavých i málo známých značek. Seznam největších producentů tekutého zlata v ČR naleznete níže.
České řemeslné pivo
Kromě všemi oblíbeného českého ležáku si v Česku získává na oblibě kultura řemeslného piva. Řemeslo zde znamená omezené vaření konkrétního druhu piva. Takové odrůdy mohou vařit velké i malé pivovary, ale chuť bude vždy jedinečná a nezapomenutelná.
Kdo v Česku vaří řemeslné pivo?
Zde je krátký seznam mých oblíbených řemeslných pivovarů:
Bad Flash Praha – jeden z nejlepších pivních barů v Praze, kde také vaří velmi zajímavé odrůdy od císařské IPA až po ovocné kyselé ale. Sortiment pivovaru je omezen na 20-30 druhů piv. Moje oblíbené odrůdy jsou: 24° TORPID MIND STOUT, 20° GRUMPY & SMILEY IMPERIAL PORTER, 14° IPA. Zde je odkaz na barushnik
Hodiny Potštejn — široký výběr piva pro každý vkus. Nezapomenutelný styl jejich etiket je k vidění snad v každém pivu či baru. Pivovar vaří mnohonásobně více piva než předchozí výrobce a jejich sortiment byl rozšířen o širší nabídku. Z mých oblíbených odrůd: 13° NO IDOLS! BRUT IPA, 24° SARAH RUSSIAN IMPERIAL STOUT DUB STARŠÍ, 15° CLOCKWORK MOSAIC NEIPA, 14° EXORCIST EXTRA STOUT, 14° TWIST AMERICAN RED IPA, 10° HEKTOR. Odkaz na stránky
Falkon “letající” — rodinný pivovar Vesyoly Yakub. Mladý kluk, který rád vaří a experimentuje s pivem, v roce 2012 založil nezávislý pivovar Flying Falcon. Pivovar nabízí velmi skromnou škálu piv, ale všechna rozhodně stojí za vyzkoušení. Z těch, které jsem vyzkoušel a líbil se mi: FALK:ON Imperial Stout, FALK:OFF Imperial IPA, IDIOT West Coast American IPA, KAMŠOT Double chocolate milk stout. Pivo se známým názvem STALKER IPA prostě ochutnat nemůžu. Odkaz na pivovar
Havran – pivo přímo z garáže. Stejně jako zakladatelé Yabloko začali kluci vařit své první odrůdy v pronajatých garážích a zkoušeli, na co přišli. A stejně jako já chlapi nenávidí pití stejného piva a neustále hledají nové druhy a míchají ingredience. Každý měsíc tak mají na pultech vlastního baru novou odrůdu a stovky různých pivních „stánek“. Z toho, co se mi líbilo: Australiano Coffee Stout 13˚, Dirty Dog Session IPA, Brewhemian Cream Porter. Rád bych zkusil ironický Double Lockdown. Odkaz na pivovar
Permon Sokolov – poctivé pivo ze západních Čech. Nemohu o tomto pivovaru moc říct, protože jsem vyzkoušel jen pár jejich odrůd, ale rozhodně mohu říci, že byl vynikající a etikety byly velmi zapamatovatelné. Kluci jsou vyloženě posedlí kyselými, ovocnými a hořkými věcmi. Z toho, co si myslím, že jsem pil, si ale přesně nepamatuji: 22° BOURBON BARREL STOUT, 8° TROPICAL FRUIT SOUR. Raději se podívejte na jejich sortiment na webu obchodu
MAZÁK — Asi 40 druhů piv nám nabízí pivovar z jižní Moravy. Aktuální nabídku tvoří tyto odrůdy: 11° Jantar, Extra Hořká, Galaxy, 12° Session IPA, Jarní, Coffee Stout, 13° Fancy Farmer, 15° Street IPA, 16° Rainbow. Mými osobními favority jsou přirozeně Coffee Stout a Session IPA. Kluci mají také webové stránky
Šťastný bastard — stylový design a jedinečná chuť vás nutí vzpomenout si na jejich pivo při každé návštěvě baru, škoda, že ho nedávají všude. Pivovar nemá mnoho odrůd, konkrétně po jedné Black, Blond, Pale, India a několik speciálních nabídek. Za sebe řeknu, že všechny speciality stojí za vyzkoušení a Black IPA je rozhodně láska. Určitě navštivte stránky
ZICHOVEC — rodinný řemeslný pivovar se od svého otevření v roce 2012 výrazně rozšířil a dokonce se přestěhoval do většího pivovaru. Ročně se uvaří asi 60 druhů piv. Jelikož se bar ZICHOVEC nachází naproti mému domu, neměl jsem právo nevyzkoušet alespoň polovinu jejich sortimentu. Chutnalo mi toto: 20° ROHLÍČEK MILK STOUT, 12° WHITE WITBIER, 20° NADÍLKA DDH DOUBLE NEIPA (nejlepší NEIPA), 15° SEM TAM SOUR IPA (zvláštní chuť, jako všechna kyselá piva, ale fanoušci by to měli pochopit), 17° DVOJNÁSOBNĚ UKRADENÝ HAZE DDH NEIPA. Popravdě, když se zeptáte mladých Čechů, co by doporučili ze Zichovce, těžko se jim na tuto otázku odpovídá, protože drtivá většina jejich piv stojí za vyzkoušení. A samozřejmě odkaz na pivovar
Matuška — Pivovar Matushka si za svou relativně krátkou historii zamiloval každý, kdo jej vyzkoušel. Pivovar vaří od roku 2009 a je dobře známý všem milovníkům piva v České republice. Matushka nabízí řadu klasických českých ležáků, ale i exotičtějších odrůd od ejlů po stouty. Jedná se o poměrně velký pivovar a má řadu vlastních barů po celé České republice. Na stránkách pivovaru je skvělá interaktivní mapa s obchody a bary po celé České republice, kde jejich pivo najdete. Z nejlepších odrůd Mother mám rád: 12° SUMMER ALE, 17° RAKETA SOUR IPA.
U Vacků — několik desítek kilometrů od Prahy se zrodil další vynikající minipivovar. Ve skutečnosti U Vacků jedná se o rodinný pivní bar, ale od roku 2014 se rozrostl v plnohodnotný minipivovar a od roku 2016 začal vařit veškeré pivo v závodě můj kamarád Michal. S Michalem jsme se potkali na farmářském trhu Děivice, kam jezdí každé dva týdny a nabízí ochutnat své nejlepší odrůdy chmele. Rád bych se o nich konkrétně zmínil ALE 11, podle mě je to jedno z nejlepších českých piv v Praze. Nechám odkaz na stránky, určitě se na tento pivovar podívejte blíže.
O řemeslném pivu v České republice se dá psát a psát, existují tisíce odrůd a desítky pivovarů. Zařadil jsem pouze ty, které se mi líbí a které lze najít v pražských a regionálních barech. Nové pivovary a jejich odrůdy přidám co nejdříve, ale zatím zkuste tyto. Čtěte dále a zjistěte, kde je můžete vyzkoušet.