kráva, mysl. kráva; zvláštnější: (poprvé otelení) pervostka, (otelení každý druhý rok) stěhovavá, (dojení ne pro všechna dojení) mimka, (během říje) gonitsa; (PROTI dětské jazyk) manya, munya, minya, binja. -yalova, březí, dojící, dojnice – kráva je yalova (yalivka), tіlna, diyna, mlékárna. Bůh nedává bodlivaya roh – kdyby prase mělo rohy, napíchal bych uši; yakbi ropucha ocas, všechny pole bít (rozkazy). Jak to olizovala jazykem (nezůstala ani stopa) – jako kráva to jazykem olizovala; Yak Vil olízl; yak lizen (liz) zlizav (Řády). Trčela jako sedlo, jako kravský ocas, jako prasečí sáně (Rozkazy). Čí by bučeli, a naši by mlčeli – Kdo by reptal, kdo by řval. Rozmazlený zkazí celé stádo – dejte všem volný průchod, ať si všichni sednou na hlavu. Morskaja-va, zool. Rhytina Stelleri – mořská kráva.

.Kráva není dána (dokončena), kráva je spuštěna.
kráva (-waitsya). [Požehnej, Bože, kráva misity (základní)].

1) řev (řev) (pr. vr. řval, -vila a řval, řval, řval, (jednou) žárlit, (aplikace.) zaruti (-ruyu; pr. vr. -ruv). [Sbohem, otče Otamane! – všude kolem byl řev (Ševč.). Lev Zarev (Glib.). A je to jako svítání! (Zvin.). Ti magnáti začali řvát, nenechali mě dál mluvit (Franco). Začala hučet hrozná bouřka (Kvitka). Velké zvony (Khata) začaly zvonit. Vůle nového jha řvala (Píseň)];

2) (křičet, plakat) řvát, svítat[u]m(s)ati, pryč se sklem, řvát. [Dítě začalo řvát z plných plic (Crim.). Proč si nedáš Mikolu skleničku? (Had. str.)]. – řvát jako beluga – řvát jako kráva. [Přímluva již dorazila – dívka řvala jako kráva (Nomis)].

řev, řev, řev, řev, jednou žárlit posílí dělat povyk

mléčný -tá barva – mléčná barva (-lyor). -ny kráva, -ny dobytek – dojná (mléčná, diyna) kráva, hubenost. [Korivka mléko (G. Barv.). Hubenost je aktivní v yogu bez osoby (Crim.)]. – výrobky – mléčné výrobky, (doyvo) diyvo, diylivo, nabil (- lu), zbir (r. zboru), korivne (-nogo). [Orisya byla nucena udělat úkol a vyrovnala se s Kolo diyvou (Svidn.). Denně jsem chodil do kostela (G. Barv.). Sbírejte odpadky, protože je málo mléka (Zmiivshch.). Vareniková. Mé dítě, není kráva, není hřích (G. Barv.)]. kaše, polévka – mléčná kaše, mléčná polévka. [Mléčná kaše uprila (Rudch.)]. -noe (jídlo) – mléko (nogo), mléko. tele, prasátko – mléč než tele (tko), prasátko (tko), mléč (-ka). -th horečka – drozd. n-tý bratr – pěstoun. -té zuby – mléčné zuby.

ČTĚTE VÍCE
Kdy zasadit třešně na Ukrajině?

mléčný; ( související s produkcí mléka) molocharsky
výroba mléka – výroba mléka, chov dojnic

1) nalít, nalít a (aplikace.) Nallati, (o hodně.v pl. míst nebo vo hodně. nádoby) nalít co, co, (o tekuté stravě, nápojích a tak dále. také) nasipati, sipati, nasipati, vsipati, vsipati (o hodně.) nasipati, povsipati co, proč, (z kohoutku, z ucpané nádoby, ze sudu) naostřit, naostřit, naostřit, naostřit, naostřit, (o hodně.) pochopit, pochopit proč; (bobt) bobtnat, bobtnat, bobtnat co. [Nikdo nenalévá nové víno do starých měchů (kuliš). Nalít (a nalít) trochu čaje (Kyjev). Jedli jako dámy, ale nalévali jako prasata (Chub. I). Olivový olej jsem nalil v Kazani (Rudch.). Nesnáším boršč, protože chci jíst (boží). Tolik let taháš vodu, až jsi naplnil dvě velké misky (Crim.). Usyp med a hořáky (Metl.). Ostřeno z kuchyně Oliya (Grinch.). Po podání čaje ze samovaru (Zvin.). Po nabroušení sliv’yanki z barily (Bratsl.). Oto, když jsi navrtal chůdy! (Sl. Um.)]. – nalít na podlahu, na stůl a tak dále. – nalít (nallati), (v pl. místa) nalít na podložku (na polevu) a na podložku (na polevu), na stůl a na stůl a tak dále. – nalít přes okraj něčeho – nalít (nalít) přes šroub, nalít a (aplikace.) nalít (přes korunu) co. – nalít komu, co s čím – nalít, nalít komu, co. [Chtěli nalít mou duši a mé srdce tím, čím byli sami na prvním místě (Kotsyub.). Kdo si pamatuje obilí, stonek, kořen a půdu, co se do něj nasypalo? (Nikov.)]. – nalít víno do sklenice – nalít (nalít) víno do láhve. – nalít víno do sklenice – znovu nalít sklenici vína. – vodka třešně a tak dále. na likér – nalít, nalít likér (třešeň a tak dále.). [Nalité třešňové barilce (Kharkivshch.)]. – něco na – nalít, nalít (nalít) pod (o) co, přidat, přidat a (aplikace.) přidej něco. [Kdo mi dal nějaké dříví? – nespalujte smrad (Boží duch)]. – nalít šedý zákal – naplnit lůžka; viz Get licked 2. [Bay of the blind side, then it’s already not tyamish, what you speak about? (Tobil.)]. -th ucho – nalít (shromáždit), nalít (shromáždit) ucho; viz Pour 2. [Žito už dostává ucho (Lipovech.)]. Kráva začala sypat – kráva začala sypat;

ČTĚTE VÍCE
Jaké houby rostou pod třešněmi?

2) co (připravit litím) – vilivati, viliti (bohatě), (o hodně.) navilivat co. [Zvětral svíčku (Sl. Um.)]. Naléváno a naléváno –

1) lití, lití a lití, lití; syčení, syčení, syčení; ostření, ostření, přeostření; otok, otok; transfuze, transfuze. [Voda se nalila (nalila) na spodní stranu a stékala do štěrbin (M. Grinch.). Naplň své srdce dobrotou (Ševč.). Sedí u misky boršče stojící na stole (Kanivshch.)]. Jeho tvář je taková – odsuzující youmu mov pour (nallyane). -to ucho – nalévací (akumulační, plnicí) ucho;

2) vadnoucí, svíjející se.
nesov.; sovy – nalévat

nalít, nalít, -llyu, -llesh и nalyati, -llyu, -llesh и mnoho nalévat; ( nalévat) ulivati, uliti a ullyati; (z kohoutku, sudu) ostřit, ostřit, – ostřit, – ostřit и mnoho ponatochuvati; (tekuté jídlo, nápoje) sipati, -ply, -plešatý и nasipati, nasipati и mnoho ponasipati, usipati, usipati; ( tekuté jídlo) vyhodit, vyhodit

nalít – oči ( opít se) zaplavit, zaplavit tvé oči (slepé)
neaktivní. -y kráva je nedojivá kráva, (jalovice) yalivka, yalovitsa.

zvlněný, čtyřicet, pruhovaný, pestrý, krásný, (nasm.) límec mysium; (pruhované) peří, (o ptácích, v malých skvrnách) semenasty, zozulyasty, skvrnité (h)asty; (květnatý) coloristy, barvysty, pestrý, (vzorovaný) tsat(k)ovaniy. -rajská kráva, kuře – Kráva Ryaba (perista), Kráva Ryaba Kurka, Zozulyasta-Simenasta Kurka. -rajský kůň – pockmarked (pruhovaný) kůň. -rajská hmota – pockmarked (pestrá, tsatkovana) hmota. -rajský zástup – riznobarvna (kolorista) yurba (jurma). -ry slabika, skladba – čtyřicátý (zpeřený) sklad.

1) přísný, pestrý, ( poďobaný) zvlněné, (ve vícebarevných skvrnách, proužcích) peří, ( puntíkovaný) tsatkovany, tarkatiy, tarkanisty, ( o ptácích s černobílým opeřením) zozulyasty; ( pestrobarevný) barvisty, riznobarvny, barvny

2) trans. strocatius, ( rozmanitý) rozmazaný, ( květinový) barristium
3) (domýšlivý – o stylu, řeči) pishnomovny, ( květinový) kudrnatý

1) plemeno, zbavit (rodiny), řád (-ddya), řád (-dku), kolіno, mlýn (-studna), rostlina (- voda), (jen o zvířatech) kodlo, plіd (plemeno ovoce). [Dobré plemeno, ten temperamentní druh (Řád). Zdejší šelma je hubené rasy a lidem by se nemělo ubližovat (Samiil.). Původně z Kuri Chubati (Nomis). Je to mezi nimi tak běžné, že smrad stále nebolí (Lebed.). Ale tento strom je již jiný (Luben.). To je prase dobrého kodla (Kyjev.)]. Tyrolská kráva je kráva tyrolského plemene. Existuje mnoho druhů ptáků – a mnoho druhů ptáků. Tohle jsou lidé (zanedbané) – lidé tohoto Caudle;

ČTĚTE VÍCE
Jaké palivové dříví produkuje hodně tepla?

2) geol. – chov, formování, tvorba. Horské – ano – girské plemeno, gorotvir (-tvoru). Primární horské – ano – primární horské plemeno, primární horské. Vrstvená hora – ano – verstvuvata girskaya rock. Sedimentární, vulkanické – sedimentární, vulkanické vrstvy (horniny). Neptunské horniny jsou neptunské horniny. Plutonické horniny jsou plutonické horniny.

1) plemeno, řád; ( v továrně) rostlina, -y, číselník závod
2) ( závod) rd, rod. P. rodina
3) geol. plemeno
přinést a vést

1) přinést, přinést, privajuvati, privaditi, (vo množné číslo) přivést, přivést někoho někam, komu, k čemu. [Přineste víno k tomu stromu woků (Rudch.). Vzít její starý klenot za bílou ruku a poslat Kanyovského k velkým mukám (Ř.)]. -přiveď mi ho -přiveď ho ke mně. Pokud odmítne, násilím – přiveďte ho sem – pokud jste přesvědčeni, pak násilím přiveďte ho sem;

2) přinést, přinést, přinést, přinést, vést, přinést k čemu, vyrovnat se, zvládnout, podporovat, podporovat, (být příčinou, přispět) způsobit, způsobit k něčemu. [Jaké dobré místo má Kyjev pro velké organizace a jak jim sloužily před národní výživou, zejména proto, že. (Efr.)]. – dovést (-dovést) věc do konce, do konce – dovést (přivést) doprava do konce, na okraj. To vše vede k tomu, že. – to vše vede (vést, způsobovat) k tomu, že. [Bezupinna pratsya vazhka a khatne uspěchaně po zbytek osudů vedlo k tomu, že dlouholetý slabost znamení se obrátila (Efr. ). Místo toho, aby způsobila velkou škodu, způsobila „Krashanka“ mnoho škod a způsobila, že lidé začali chytat staré lži (Grinch.)]. Stejné důvody vedou vždy ke stejným důsledkům – tytéž důvody však vedou ke stejným důsledkům (Efr.)]. – vést k nedorozuměním, k nežádoucím následkům – vést (přinášet), vést (vést) k nepředstavitelným, nedůstojným následkům. [Kotsjubinsky uvedl takové nesrovnalosti, které byly později dovedeny do bodu zjevného nesmyslu (Efr.)]. -vedou k mravnímu úpadku, ke zkáze, k vězení – vedou k mravnímu zmatku, vedou ke zkáze, vedou ke zkáze, do vězení. [Dávej pozor, aby tvé myšlenky nevedly ke smrti (Kvitka). Všichni v jeho životě, kteří ho přivedli na konec vězení (Vasilch.)]. – vést k myšlence, k domněnce někoho – proměnit někoho v myšlenku, v ošklivou věc. To mě přivedlo k pevnému přesvědčení – a přivedlo mě to k pevnému závěru. – dovést (do) svého záměru, plánu do realizace – dovést (dovést) k uskutečnění, naplnit svůj záměr, plán. [Kdybychom někdy měli takový případ, abychom mohli dovést náš plán do konce Říma (Kuliš)]. – vykonávat výkon trestu, soudní rozhodnutí – vikonati prizud, virok soud. [Nyní to mám na starosti já sám, aby byl úsudek onoho negai (Grinch.) ospravedlněn. Rufin zpovzdálí přijímá vítězství a žádá jeho smrt co nejdříve (L. Ukr.)]. Kam nás tato cesta vede? — kde vidíme tento steh?;

ČTĚTE VÍCE
K čemu je podběl?

3) (odkazovat na co.) bod, bod (vo množné číslo dát), dát, dát, naostřit, naostřit co. -uvést příklady, fakta, argumenty, důkazy, důvody, úvahy a tak dále. – uvádět fakta, fakta, argumenty, důkazy, důvody, stíny. [Rád bych ukázal na jeden zadek (Grinch.)]. -vedou text, úryvek, citát z něčeho. autor, zdroj – průvodce, předložte text, lekci, citát od jakéhokoli autora, dzherel. [Nenechte mluvit samotné autory, jejich články uvádím s novým překladem (Grinch.)]. -Přinesu sem jeho slova – Přinesu (dám) jeho slova sem. Článek v časopise, který je uveden níže, je článkem z hodinového psaní, který je dále předložen (řízen);

4) – vzít koho ke smyslům, k vědomí, k paměti – přivést, uvést do paměti, k otupělosti někoho, uctít, uctít, vytušit, rozpomenout se na někoho. [Toto bylo součástí Cornia; vstal a mávl rukou (Grinch.). Kolik lahví studené vody mu nakapalo na hlavu, unavovalo ho (Crim.)]. – vést k rozkoši, k obdivu někoho – hodit někoho do chvatu, někoho se zmocnit. – přivést někoho do malomyslnosti – uvést někoho do rozpaků, dát někomu sumu. – zpráva o zoufalství – hodit někoho do rozpachu, přivést někoho na rozpach. – uvést někoho do (krajního) překvapení v úžas – (s velkým zázrakem, nadpřirozeně) někoho rozveselit. – vést, – někoho děsit – děsit, děsit někoho, děsit, děsit (a děsit, děsit) někoho, děsit, děsit někoho. – přivést do rozhořčení – zavalit (převálcovat) někoho. – rozzuřit někoho – vztekat se, někoho dráždit, někoho dráždit, někoho dráždit. – zavést někoho do slepé uličky, do nesnází, do zmatku – nahnat někoho na skluzavku, někoho položit na led. – vodit někoho do barvy – pohazovat někoho, pohazovat někoho, někoho zkazit. – vést k poslušnosti – přivést někoho k poslušnosti. – dát něco do pořádku. – dát věci do pořádku, dát řád (řád) chomě, vytvořit pořádek v chomě; srv. Objednat. -uvrhnout co do nepořádku – přivést ke sporu, přinést něco, (skutky, účty, myšlenky) ztratit se (rozřešit, rakhunki, myšlenky). – vést k dobrému stavu – přivést na cestu, přivést na cestu. – přivést někoho do záhuby – přivést někoho do záhuby. – uvést něco do pohybu. – dát (dati) a rukh choma, nechat (nechat) rukh scho, pohnout (pohnout) a scho, dát razgіn choma. [(Mysl) je v tomto stroji hrozná a je schopna pohybovat důležitými projektily (Kulish)]. -vést, -skládat někoho do přísahy – skládat (skládat) od někoho, volit (skládat) od někoho přísahu;

ČTĚTE VÍCE
Co dělat se šťovíkem na podzim?

5) přinést, přinést, randit. Pán chraň, Pán chraň (Bůh chraň). Bůh mi nedovolil ho vidět – Bůh mi nedovolil se o něj starat. – Vede mě Bůh k návštěvě těch míst? – Proč by mi Bůh dovolil navštívit tato místa?

6) přinést, přinést. Kráva přinesla tele – kráva přinesla tele;

7) aritm. – vybudovat, nechat až do čeho. – olověné zlomky k jednomu jmenovateli – olověné zlomky k jednomu jmenovateli. Dáno –