Hnůj je nejdůležitější organické hnojivo a jeden z nejlepších zdrojů živin pro rostliny. Vzhledem ke své důležité úloze pro půdu, ovoce a plodiny bobulovin se nazývá kompletní hnojivo. Hnůj zlepšuje kvalitu půdy a zvyšuje výnos rostlin nejen v roce nákupu, ale také během několika příštích let. Působí také mnohostranně na půdu – zlepšuje mikrobiologické vlastnosti, strukturu půdy, stav vzduchu a vody. Vědci došli k závěru, že 1 tuna hnoje obsahuje přibližně 1 kg fosforu, 5 kg dusíku a 4 kg draslíku a v poměrně velkém množství je obsaženo i mnoho dalších důležitých prvků: železo 180 g, sodík přibližně 900 g Hnůj je také bohatý na hořčík a mikroelementy.

KTERÝ hnůj je ZDRAVÍJŠÍ – ČERSTVÝ, POLOHNÍLÝ, PŘEHNÍLÝ NEBO HUMUSOVÝ

V různém stádiu rozkladu hnoje se dělí na čerstvý, polozhnilý, shnilý a humózní.

Čerstvý hnůj je ve většině případů škodlivý, protože. obsahuje malé množství minerálního dusíku (významná část dusíku je absorbována mikroorganismy, které se v čerstvém hnoji vyvíjejí v nadměrném množství). Čerstvý hnůj je lepší nepoužívat, je zdrojem šíření plevelů (obsahuje velké množství semen plevelů). Čerstvý hnůj se dobře používá jako biopalivo pro vytápění skleníků. Když se do hnoje přidá rašelina, teplota spalování se sníží a doba spalování se prodlouží.

Charakteristické vlastnosti čerstvého hnoje:

Čerstvý, mírně rozložený hnůj. Barva a síla slámy zůstaly nezměněny nebo se mírně změnily. Voda prošlá takovým hnojem získává nazelenalou a načervenalou barvu.

V poloshnilém hnoji jsou jednotlivé částice slámy a pilin prakticky nerozeznatelné. Sláma získá tmavě hnědou barvu, ztrácí pevnost a snadno se trhá. Voda procházející tímto hnojem má tmavou barvu.

Hnilobný hnůj je nejlepší hnojivo pro ovoce a bobuloviny. Obsahuje živiny potřebné pro rostliny: dusík, fosfor, vápník, draslík, hořčík a mnoho stopových prvků. Skládá se přibližně ze 75 % vody, 0,5 % dusíku, 0,4 % draslíku, 0,3 % fosforu, nebo v přepočtu na kilogramy s 10 kg hnoje průměrně 50 g dusíku, 40 – 50 g draslíku, 25 – 30 g fosforu.

Vlastnosti shnilého hnoje:

Hnijící hnůj je homogenní černá posypová hmota. Brčko se rozložilo natolik, že je velmi obtížné jednotlivá brčka odhalit.
V této fázi ztrácí hnůj 30 až 50 procent své původní hmoty.

ČTĚTE VÍCE
Jak se nazývá uzavřená terasa?

Humus je jedním z nejcennějších hnojiv, získaným úplným rozkladem hnoje. Zhruba za 1-3 roky se hnůj zpracuje na humus – sypkou tmavou hmotu.
Humus je směs různých minerálních a organických prvků. Aplikuje se na všechny plodiny v dávce 40 – 60 kg/10 m2. Ve stavu humusu ztrácí hnůj obsah dusíku a organické hmoty dvakrát až třikrát. Humus obsahuje 0,7-2 % celkového dusíku, 0,6-1,25 % fosforu a 0,6-2,4 % draslíku. Největšího účinku se dosáhne přidáním fosfátové horniny (2 % hmotnosti hnoje) nebo superfosfátu (1 %) a také chloridu draselného (0,2 – 0,45 %) do skladování hnoje.

Humus je sypká, zemitá a homogenní hmota. V této fázi ztrácí hnůj až 75 procent své původní hmoty.

ZPŮSOBY SKLADOVÁNÍ kejdy

Existuje několik typů skladování hnoje – teplé a studené.

Při horké metodě se hnůj ukládá ve vrstvách (50 – 70 cm) bez zhutňování. Jak se hnůj zahřívá, přidává se další vrstva atd., dokud stoh nedosáhne výšky 2,5 až 3,0 m. Teplota uvnitř stohu dosahuje až 70o. C, v důsledku čehož se močovina a další látky obsahující dusík v hnoji rozkládají, přičemž se uvolňuje oxid uhličitý a čpavek. V této době také dochází ke fermentaci metanu, doprovázené štěpením vlákniny, škrobu a sacharidů na jednoduché produkty: oxid uhličitý a vodu. Pro snížení ztrát organické hmoty a dusíku se stoh přikryje vrstvou zeminy o tloušťce 10–20 cm.

U studeného způsobu se hnůj umístí do skladu hnoje nebo se odveze na plochu pokrytou slámou nebo vrstvou rašeliny, hnůj se dobře položí a zhutní. Šířka stohu je 4 metry a výška je 2 m. Navrch položte zeminu nebo rašelinu (přibližně 20 cm). Skladování ve zhutněném stavu zajišťuje stálou teplotu ne vyšší než 30 – 40o C. Díky tomu je v maximální možné míře zachován dusík a organické látky. Ztráty z hnoje získaného pomocí rašelinového steliva jsou zvláště výrazně sníženy: při způsobu skladování za tepla překračují ztráty dusíku 25 % a při způsobu skladování za studena jsou pouze asi 1 %.
Pokud se hnůj odstraňuje denně, musí být okamžitě umístěn do skladu hnoje, zhutněn a pro lepší zachování jeho hnojivých vlastností rozložen vrstvou (7-10 cm) slámy, rašeliny nebo zeminy. Když je hnůj pokrytý těmito materiály, zadržuje téměř všechen dusík. Hnůj je nutné vrstvit zeminou nebo rašelinou (slámou) každých 60-70 cm.Nedoporučuje se ukládat hnůj na hromady vyšší než 2,5 m, protože v tomto případě se spodní vrstvy hnoje příliš zahustí a zahřejí.

ČTĚTE VÍCE
Kdy zasadit pórek?

Koňský hnůj si u nás můžete objednat a zakoupit na telefonním čísle: 8 (926) 203-79-05. Dodávka sklápěcími vozy Kamaz od 5 m3 do 12 m3. Doba dodání hnoje je 1 den.