V lidském těle je přibližně sto bilionů bakterií, z nichž většina žije v gastrointestinálním traktu. Střevní mikroflóra – mikrobiom nebo mikrobiota – hraje pro tělo důležitou roli, protože všechny tyto bakterie se podílejí na procesu trávení, posilují imunitní systém a regulují činnost mozku (tzv. osa střevo-mozek).
Jak může strava ovlivnit mikrobiom člověka a celkové zdraví? Jak mohou bílkoviny, sacharidy a tuky změnit složení mikrobiomu a látek, které produkuje?
Výzkum zaměřený na lepší pochopení toho, jak strava ovlivňuje mikrobiom a v konečném důsledku i lidské zdraví, se obvykle zaměřuje na účinky určitých potravin, jako jsou hrozny.
Již bylo prokázáno, že konzumace hroznů podporuje zdraví srdce a dokonce zlepšuje paměť. Studie na zvířatech prokázaly, že hrozny chrání zdravou tkáň tlustého střeva před rakovinou a sítnici před poškozením toxiny. Další studie na lidech zjistila snížení zánětlivých markerů v důsledku užívání hroznového prášku.
„Vzhledem k tomu, že zdraví mikrobiomu závisí na výživě a hrozny ovlivňují zdraví, mohly by hrozny modulovat střevní mikrobiom? To může být způsobeno společným mechanismem účinku,“ vysvětlil Dr. John M. Pezzuto, děkan a profesor College of Pharmacy and Health Sciences na Western New England University.
Jedna studie mikrobiomů zjistila, že polyfenoly nalezené v hroznových semenech mění populaci určitých bakterií a mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které produkují. Další studie provedená mezi zdravými dospělými zjistila, že konzumace hroznového prášku významně změnila množství mikrobiomu a metabolismus cholesterolu a žlučových kyselin.
Nejnovější studie, vedená Dr. Pezzutem a částečně financovaná California Table Grape Commission, zkoumala účinky hroznů na lidský mikrobiom a metabolity v moči a plazmě (krvi) zdravých dospělých.
Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Scientific Reports.
3 porce hroznů denně.
Studie probíhala po dobu dvou měsíců se 41 zdravými dobrovolníky, z nichž studii dokončilo 29. Dvacet dva účastníků studie (53,7 %) byly ženy a 19 (46,3) muži. Věk účastníků se pohyboval od 20,9 do 55,7 let; průměrný věk byl 39,8 let.
První dva týdny účastníci dodržovali přísnou dietu, která vylučovala nebo omezovala konzumaci určitých potravin. Během následujících dvou týdnů účastníci studie nadále dodržovali omezení, ale navíc jedli ekvivalent tří porcí hroznů denně ve formě prášku. (Aby byly zajištěny rovné podmínky, studie použila standardní hroznový prášek místo čerstvých bobulí).
Poté, co jedli hrozny po dobu dvou týdnů, bylo účastníkům doporučeno udělat si měsíční přestávku. Vzorky plazmy, moči a stolice byly poté odebrány od každého účastníka studie ve dnech 15, 30 a 60.
Jak hrozny ovlivňují mikrobiom?
Po analýze celé skupiny (N = 29) vědci zjistili, že s výjimkou podskupiny žen ve věku 29 až 39 let neměla konzumace hroznů významný vliv na diverzitu mikrobiomu ve studované populaci.
Byly však pozorovány změny v početnosti některých skupin střevních bakterií. Po dvou týdnech konzumace hroznů se hladina Holdemania spp. snížená; a hladina Streptococcus thermophiles se naopak zvýšila. Byly také pozorovány změny ve výkonu různých enzymů.
Dokonce i 30 dní po ukončení konzumace hroznů někteří lidé stále pociťovali změny ve svém mikrobiomu, což naznačuje, že účinky konzumace hroznů mohou chvíli trvat, než se projeví.
Rozbor moči a plazmy ukázal, že po konzumaci hroznů došlo ke zvýšení hladiny deoxyribózy, glutamové a 3-hydroxyfenyloctové kyseliny a po nějaké době se hladiny těchto látek vrátily k normálu.
Jak se očekávalo, existovaly rozdíly ve stavu mikrobiomů mezi různými lidmi, přičemž každý člověk měl své vlastní charakteristiky distribuce mikroorganismů po celou dobu studie.
Jak hrozny ovlivňují vaše celkové zdraví?
Jak hrozny mění počet bakterií ve střevech a hladinu enzymů v těle?
„Je logické předpokládat, že některé mikroorganismy „našly“ hrozny jako užitečné, zatímco jiné nikoli. Otázka je velmi složitá, ale pokud jeden člen mikrobiální komunity začne růst, pak to ovlivní počet dalších,“ vysvětlil Dr. Pezzuto.
Jelikož každý člen mikrobiomu produkuje vlastní enzymy, které se účastní různých metabolických reakcí, vede změna jejich počtu ke změně celkové hladiny enzymů, tzn. zvyšuje nebo snižuje.
Změna hladiny enzymů ovlivňuje tvorbu specifických chemických metabolitů, které mohou potenciálně zlepšit stav organismu. Zbývá zjistit, které z těchto metabolitů přispívají k léčebnému účinku, ale je 100%, že všichni budou mít pozitivní účinek.
Hana Kaleová, Ph.D., ředitelka klinického výzkumu Physicians Committee for Evidence-Based Medicine, se domnívá, že příznivé účinky hroznů na lidské zdraví lze přičíst vláknině obsažené v hroznech, která „vyživuje prospěšné bakterie v střeva, která produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem a mají četné zdravotní přínosy pro člověka.”
„Dalším možným mechanismem je aktivita polyfenolů, přirozeně se vyskytujících molekul, které jsou v hroznech hojné. Jsou schopny zvýšit počet Bifidobacterium a Lactobacillus, což má antipatogenní, protizánětlivé účinky a chrání kardiovaskulární systém,“ vysvětlila doktorka Kaleová.
Dr. Frank Carbonero, odborný asistent na University of Washington Elson S. Floyd College of Medicine, souhlasí, že “za změny jsou pravděpodobně zodpovědné polyfenoly.”
„Kyselina 3-hydroxyfenyloctová je dobře známá jako hlavní mikrobiální metabolit polyfenolů a její zvýšení po konzumaci hroznů dává největší smysl,“ poznamenal.
Dr. Carbonero věří, že „mikrobiální transformace polyfenolů je nyní považována za důležitý faktor při určování jejich prospěšných vlastností. Mechanismus spočívá buď v přeměně molekul dostatečně malých na to, aby je lidské buňky rozložily, nebo v poskytnutí metabolických účinků, případně obojího.
Hroznová. To je lahodné a sladké slovo! Proč bychom měli milovat hrozny a proč bychom se měli bát? Podívejme se podrobně na složení a vlastnosti hroznových bobulí Obsah kalorií hroznů je 45-82 kcal na 100 g Světlé odrůdy mají méně kalorií, tmavé odrůdy mají více kalorií Vinné bobule.
Hrozny. To je lahodné a sladké slovo! Proč bychom měli milovat hrozny a proč bychom se měli bát? Podívejme se podrobně na složení a vlastnosti hroznových bobulí.
Kalorický obsah hroznů je 45-82 kcal na 100 g. Světlé odrůdy mají méně kalorií, tmavé mají více kalorií.
Hrozny obsahují v průměru 55-85% vody. 100 g hroznů obsahuje asi 15 g sacharidů, 1.6 g vlákniny, až 0.8 g organických kyselin a asi 0.6 g bílkovin a tuků.
Sladkost bobulí zajišťuje fruktóza a glukóza, ale obsahuje také cukry, jako je xylóza a rafinóza. Asi polovinu sacharidů tvoří glukóza. Jedná se o nejjednodušší sacharid. Právě na glukózu se v našem těle štěpí všechny sacharidy. Pak je to jen oxid uhličitý a voda. Glukóza je rychlým zdrojem energie pro mozek, svaly a další orgány a tkáně našeho těla. Konzumací hroznů dodáváme svému tělu hotovou glukózu „na stříbrném podnose“ a nemusí ji pracně extrahovat z disacharidů (laktóza, sacharóza) nebo polysacharidů (škrob). Hrozny proto budou dobrou posilou, když potřebujete glukózu – při fyzické práci, při dlouhodobé duševní práci. Ale v tomto ohledu by se hrozny neměly jíst, pokud máte cukrovku a obezitu. Protože volná přebytečná glukóza se na našich „stranách“ snadno přemění na rezervní tuky. Hrozny proto nejsou zařazeny do jídelníčku na hubnutí. Ale s fyzickým vyčerpáním, podváhou a anorexií se hrozny budou hodit.
Hroznové bobule jsou zásobárnou vitamínů, mikroprvků a makroprvků.
100 gramů bobulí obsahuje: draslík (až 225 mg – při denní potřebě cca 2000-3000 mg), hořčík (až 17 mg při denní potřebě cca 500-900 mg), vápník (až 30 mg s denní potřeba asi 800-1200 mg, sodík (až 26 mg při denní potřebě asi 5-10 g), křemík (až 12 mg), fosfor (až 22 mg při denní potřebě asi 2 g), zinek (do 0.09 mg s denní potřebou asi 15 mg), kobalt (do 2 mcg s denní potřebou asi 70 mcg), železo (do 0.6 mg s denní potřebou asi 20-30 mg), mangan (do 0.09 mg s denní potřebou asi 2-5 mg), molybden (3 mcg s denní potřebou asi 200 mcg), hliník (do 0.38 mg s denní potřebou asi 30-50 mg ), síra (do 7 mg při denní potřebě cca 500-800), chlor (do 1 mg), měď (do 0.8 mg s denní potřebou cca 3 mg), fluor (do 12 mcg s denní potřeba asi 80 mcg), jód (až 8 mcg s denní potřebou asi 200 mcg)
Kompozice vitamínů: kyselina askorbová nebo vitamín C (až 15 mg s denní potřebou asi 100 mg), fylochinony nebo vitamin K (až 2 mcg s denní potřebou asi 120 mcg), biotin (až 1.5 mcg s denní potřebou asi 500 mcg), flavonoidy nebo vitamin P (až 0.045 mg s denní potřebou asi 25 mg), kyselinu listovou nebo vitamin B9 (až 4 mcg s denní potřebou asi 400 mg), riboflavin nebo vitamin B2 ( do 0.07 mg s denní potřebou asi 3.5 mg), thiamin nebo vitamin B1 (do 0.05 mg s denní potřebou asi 2 mg), vitamin A nebo retinol (do 0.1 mg s denní potřebou asi 2.5 mg ), karoten (do 1.3 mg), niacin nebo vitamin B3 (PP) (do 0.3 mg s denní potřebou asi 25 mg).
Díky tak bohatému složení při každodenní konzumaci hrozny má příznivý vliv na činnost nervové soustavy. Díky vysokému obsahu draslíku může působit močopudně, čehož lze využít při otocích a vysokém krevním tlaku, mikronefrolitiáze.
Obsahuje hrozny a organické kyseliny: jantarová, vinná, jablečná, fosforečná, křemíková, mravenčí, šťavelová, fumarová, glykolová, glukonová. Organické kyseliny hrají v lidském těle velmi důležitou roli – podílejí se na obnově acidobazické rovnováhy. Při nevhodné, nevyvážené stravě, při konzumaci velkého množství sladkostí, při chronickém stresu a pod vlivem nepříznivých faktorů prostředí se v těle hromadí velké množství podoxidovaných produktů, které posouvají acidobazickou rovnováhu do kyselé straně a organické kyseliny mají tendenci alkalizovat. Organické kyseliny stimulují sekreci a motilitu gastrointestinálního traktu, zlepšují metabolismus. Mají antioxidační vlastnosti a zvyšují energetické zásoby buněk (kyselina jantarová).
Hrozny obsahují uronové kyseliny a pektiny – až 1.6 %. Uronové kyseliny se používají v játrech k detoxikaci a odstraňování těžkých kovů. Pektinové látky (deriváty uronových kyselin) pomáhají čistit střeva a snižovat hladinu cholesterolu – a to snižuje riziko onemocnění kardiovaskulárního systému a rakoviny.
Enzymy obsažené v hroznech – peroxidáza, esteráza, lipáza, katecholoxidáza – zlepšují metabolismus.
Hlavním rysem hroznů je, že obsahují ve slupce a semenech flavonoidy resveratrol a proanthokyanidinys výraznými antioxidačními vlastnostmi. Resveratrol a proanthokyanidiny mají schopnost zpomalovat oxidaci cholesterolu, a tím zpomalovat aterogenezi (poškození cév aterosklerotickými pláty) – a to prevence mrtvice, infarktu myokardu, aterosklerotické demence. Resveratrol a proanthokyanidiny díky své antioxidační aktivitě pomáhají zpomalovat proces stárnutí organismu a jsou protirakovinné látky. Resveratrol má estrogenní aktivitu (fytoestrogen) – snižuje riziko osteoporózy, stimuluje syntézu kolagenu. Tato látka je však obsažena pouze v tmavých odrůdách hroznů (čím tmavší hrozny, tím více resveratrolu obsahuje), v bobulích bílých hroznů se nenachází. Proanthokyanidiny mají schopnost rozšiřovat cévy, zlepšovat mikrocirkulaci v tkáních a zpomalovat tvorbu trombů. Proanthokyanidiny se podílejí na procesu chelace – zlepšují odstraňování těžkých kovů z těla.
Hroznová semínka obsahují hroznový olej – polynenasycenou kyselinu linolovou, vitamín E, vitamín A, vitamín C, resveratrol, proanthokyanidiny – všechny tyto složky tvoří silný antioxidační komplex, proto by se hrozny měly jíst se semeny.
Antokyany (pigmentové glykosidy) jsou dalším typem bioflavonoidů, které zajišťují barvu bobulí, mají baktericidní účinek, posilují stěny kapilár a působí protiedematózně a mají také antioxidační aktivitu.
Resveratrol, proanthokyanidiny a antokyany, stejně jako jiné bioflavonoidy, se v lidském těle nevytváří a musí být získávány z potravy.
Phytoncides – antimikrobiální látky – nacházející se jak v hroznech, tak v listech.
Aminokyselin je v malém množství – leucin, methionin, arginin, lysin, histidin, glycin, cystin.
Hrozny by se neměly konzumovat pro gastritidu s vysokou kyselostí a peptický vřed žaludku a dvanáctníku, protože stimuluje produkci žaludeční šťávy a může vyvolat exacerbaci onemocnění. Stejná vlastnost je spojena se zvýšením chuti k jídlu, takže lidé se zvýšenou tělesnou hmotností a ti, kteří chtějí zhubnout, by měli jíst hrozny opatrně.
Hrozny stimulují střeva a mohou mít projímavé účinky, takže nedoporučuje se při průjmu a náchylnosti k němu. Hrozny se také nedoporučují, pokud máte sklony k plynatosti. Pokud ale máte sklony k zácpě, hrozny se budou hodit.
Hrozny jsou zakázány při chronickém selhání ledvin, protože obsahuje velké množství draslíku.
Při chronických plicních onemocněních s přítomností chronického respiračního selhání je třeba hrozny omezit, jako všechny sladkosti, kvůli vysokému obsahu glukózy, která se z našeho těla vylučuje ve formě oxidu uhličitého plícemi a vodou.
Hrozny byste měli jíst opatrně v přítomnosti alergická onemocnění a chronická zánětlivá onemocnění, protože nadbytek glukózy podpoří zánětlivý proces.
A tak po prozkoumání hroznů ze všech stran můžeme dojít k závěru, že se jedná o jedinečný potravinářský produkt, bohatý na vitamíny, minerály, antioxidanty, organické kyseliny a pektiny, schopný zlepšit stav nervového a kardiovaskulárního systému a zlepšit fungování játra a celý gastrointestinální trakt, působí proti stárnutí, je prevencí rakoviny. Pokud nemáte žádné kontraindikace, jezte s užívejte si a buďte zdraví!
