Článek prezentuje výsledky výzkumu v letech 2014–2016 o pěstování trávy súdánské ve společných kulturách s vytrvalými nahosemennými trávami (jetel, vojtěška, vičenec) v lesostepní zóně západní Sibiře. Byl prokázán významný inhibiční účinek studovaných víceletých trav na růst a vývoj sudánské trávy. Tak 18. července byla výška súdánské trávy v jednodruhových plodinách 83 cm, ve společných plodinách – od 15 do 64 cm. Podíl súdánské trávy na celkové suché hmotě společných plodin v tomto období nepřesáhl 13 %. Sečení zlepšilo podmínky pro pěstování súdánské trávy, zejména ve variantách se sekáním súdánské trávy na řádkové plodiny vojtěšky. Výsledkem bylo, že v době sklizně (1. září) byla výška súdánské trávy v těchto variantách o 35 cm vyšší ve srovnání s pozadím bez sečení a její podíl na plodinách s vojtěškou byl 5–8 % z hlediska zelené hmoty . Dále bylo zjištěno, že maximální výnos ve společných kulturách trávy súdánské s víceletými trávami se vytvořil ve variantách trávy súdánské s vojtěškou: do 17,7 t/ha zelené hmoty a 6,0 t/ha sušiny. Plodiny s jetelem a vičencem vykazovaly nižší výnosy: v rozmezí 14,7–15,4 t/ha zelené hmoty a 5,22–5,09 t/ha suché hmoty. Při umístění sudánské trávy do řádků (70 a 35 cm) s luskovinami byl pozorován pokles sběru biomasy v průměru o 2,6 t/ha oproti řádkovému setí těchto plodin v důsledku poklesu podílu vytrvalých trav. Sečení plodin ve fázi květu trav a vzcházení súdánských trav vedlo k poklesu výnosu všech společných plodin v průměru o 9 % oproti variantě bez sečení. Zajištění krmné jednotky stravitelnými bílkovinami surovin ze smíšených kultur trávy súdánské s víceletými plodinami bylo v průměru 2x vyšší než u jednodruhové plodiny súdánské trávy.
Klíčová slova: Súdánská tráva, jetel, vojtěška, vičenec, společné plodiny, sečení, výška rostlin, výnos zelené hmoty, nutriční hodnota, západní Sibiř.
Vytvoření silné krmivové základny pro chov hospodářských zvířat na Sibiři je možné pěstováním slibných plodin s vysokým výnosem. Jednou z nejcennějších pícnin na Sibiři je súdánská tráva. Je to jedna z nejlepších pícnin (Kashevarov et al., 2013).
Nejproblematičtějším úkolem je přitom zvýšení bílkovinné hodnoty surovin ze súdánské trávy.
Abychom tento problém vyřešili, nedávno jsme studovali smíšené a společné plodiny kukuřice s plodinami s vysokým obsahem bílkovin, jako je bob obecný, sója a jarní vikev. Výzkum Sibiřského výzkumného ústavu krmiv také zjistil, že obsah bílkovin v siláži lze zvýšit přidáním 25–30 % vytrvalých nahosemenných trav (Kashevarov et al., 2004).
Dle A. Kurbanova dala vojtěška v čisté formě 11,43 t/ha sena, smíchaná s trávou súdánskou – 22,19 t/ha, vojtěška s čirokem – 20,34 t/ha, vojtěška s kukuřicí – 16,77 t/ha. Plodiny vojtěšky se súdánskou trávou, kukuřicí a čirokem jsou 1,5–1,6krát produktivnější než plodiny čisté vojtěšky (Goncharov, 1992).
Díky svému biologickému potenciálu je súdánská tráva schopna produkovat vysoké výnosy. A protože i nepatrný obsah luskovinové složky v travním porostu výrazně mění hromadění bílkovin v zelené hmotě, pěstování súdánské trávy ve společných plodinách s vytrvalými nahosemennými travami poskytne kvalitní píci (Benz et al., 2001) .
Podle literatury byla v kulturách vytrvalých trav jako krycí plodina použita kukuřice, která byla v 80. letech zkoumána na Sibiřském výzkumném ústavu krmiv (Kashevarov, Saprykin, 2012). Neexistují však absolutně žádné údaje o společném pěstování súdánské trávy s víceletými trávami: vojtěška, jetel, vičenec.
Většina výzkumníků se shoduje na tom, že je vhodné zhutňovat vojtěšku a vičenec jednoletými obilninami, včetně súdánské trávy: tyto plodiny dobře rostou a vyvíjejí se na zavlažovaných pozemcích. V.I. Stepanov tedy poznamenává, že plodiny vojtěšky s kukuřicí na zavlažovaných pozemcích byly široce používány v Uzbekistánu, kde byl výnos zelené hmoty 70–75 t/ha s výnosem 19–20 t/ha krmiva. Jednotky
Při společném pěstování kukuřice a vojtěšky na zavlažovaných pozemcích v Tádžikistánu byl výnos krmných jednotek 5,3krát vyšší než z jednodruhových plodin vojtěšky (Benz et al., 2001).
Účelem výzkumu bylo vyvinout kritéria pro tvorbu vysoce produktivních agrocenóz trávy súdánské ve společných plodinách s vytrvalými luskoviny (vojtěška, jetel luční, vičenec) pro výrobu šťavnatého krmiva (siláže) o koncentraci sušiny 28– 30 % a zásobu 1 krmiva. Jednotky stravitelné bílkoviny 105–110 g.
Metodologie výzkumu. Výzkum byl prováděn v centrální lesostepní zóně západní Sibiře na Centrální experimentální základně Sibiřského výzkumného ústavu krmiv. Půda pokusného pozemku je vyluhovaná černozem, středně hustá, středně hlinitá, s obsahem humusu (dle Tyurina) v orném horizontu 3,5-5 %, mobilní formy dusíku – 2,2-4,2 mg/kg, mobilní fosfor (podle Chirikova) – 16 mg/kg, vyměnitelný draslík – 123,5–177,8 mg/kg půda, pHsůl – 7,5–8,1.
Pro pokusy v roce 2014 byl předchůdcem bob obecný na zrno. Pokusy byly prováděny podle podzimní orby (23–25 cm), na jaře byla vláha uzavřena zubovými bránami (BZT-1,0), ošetření urovnávačem (PN-8) k urovnání povrchu půdy, předseťová kultivace (KPS-4,0) k hloubkovému setí, válcování válci ZKK-6A před a po setí.
V roce 2014 byl tento pokus znovu vysazen 21. května pomocí secího stroje CH-16. Trávy byly vysévány do hloubky 2–3 cm pod krytem odrůdy ovsa Krasnoobskiy. Výsevy plodin byly zohledněny s ohledem na zonální doporučení Federálního státního rozpočtového ústavu „Sibiřský výzkumný ústav krmiv“ a dalších výzkumných ústavů v regionu. Súdánská tráva byla vysévána do širokých řádků (70 cm) do hloubky 3–5 cm s výsevem 25 kg/ha pomocí secího stroje CH-16. Výsev byl proveden 25. května (varianta 1 – po diskování BDT, varianty 2–10 – po meziřádkové kultivaci) se současnou aplikací ammofosu v dávce N12Р52.
Pro získání více informací a zajištění lepšího vývoje trávy súdánské během fáze květu vytrvalých trav (15. července 2014) byl experiment rozdělen na dvě části (dvě pozadí) a v jedné z nich byly rostliny posekány do výšky 30 cm pomocí kombajnu E-302. Podkladová sklizeň pokusu byla provedena 3. září, plodiny byly v těchto fázích: Súdánská tráva v závislosti na způsobu setí – od fáze hlavičky do začátku mléčné zralosti zrna, vojtěška, jetel luční – od r. konec kvetení do zelené zralosti, vičenec – od konce kvetení do voskového stádia zralosti. Pokusy se opakovaly čtyřikrát. Způsob umístění parcel je systematický, ve dvou úrovních. Osevní plocha pozemků je 80 m2, evidovaná plocha 31–47 m2. Sklizeň a účtování sklizně zelené hmoty byly prováděny s použitím kombajnu E-280 s váhovým zařízením.
Dynamika lineárního růstu, akumulace zelené a suché hmoty a obsah absolutně sušiny byly provedeny metodou VIC (1971). Fenologická pozorování byla prováděna podle metod Státní komise pro zkoušení odrůd (1971). Statistické zpracování dat bylo provedeno metodou rozptylové analýzy (Dospehov, 1979) pomocí softwarového balíku SNEDECOR (Sorokin, 2004). Výtěžek proteinu byl stanoven podle tabulkových dat Tommeho (1964).
Předmětem výzkumu byly krmné agrocenózy sestávající ze súdánské trávy Novosibirskaya 84, vojtěšky Demetra, jetele lučního SibNIIK-10 a vičence SibNIIK-30 (odrůdy vybrané Sibiřským výzkumným ústavem krmiv, 2010)
Výsledky výzkumu. Pozorování růstu a vývoje plodin prokázalo významný inhibiční účinek studovaných vytrvalých trav na růst a vývoj trávy súdánské. Tak 18. července byla výška súdánské trávy v jednodruhových plodinách 83 cm, ve společných plodinách – od 15 do 64 cm (tabulka 1). Podíl súdánské trávy na celkové suché hmotě společných plodin v tomto období nepřesáhl 13 %. Provádění kosení zlepšilo podmínky růstu súdánské trávy, zejména ve variantách s jejím sečením do řádkových porostů vojtěšky. V důsledku toho byla v době sklizně (1. září) výška súdánské trávy v těchto variantách o 35 cm vyšší ve srovnání s pozadím bez sečení a její podíl na plodinách s vojtěškou byl 5–8 % v přepočtu na zeleň. Hmotnost.
Obecně je třeba poznamenat, že sečení plodin vojtěšky a jetele súdánskou trávou vedlo ke snížení výnosu biomasy o 6 t/ha, protože plodiny byly před sklizní v dřívějších fázích vývoje. U porostů trávy Súdánské s vičencem bez ohledu na způsob umístění plodin nedošlo při sečení ke snížení výnosu.
Nejpohodlnější podmínky pro růst a vývoj všech plodin, zejména na pozadí bez sečení, byly v meziřádkových kulturách (35 cm), kde vytrvalé trávy tvořily biomasu až 20 t/ha, což odpovídá úrovni řádkové setí vojtěšky a súdánské trávy – mnohem vyšší než u řadových zaměstnanců. Tento způsob umístění plodin zajistil maximální výnos súdánské trávy v celkové hmotě.
- Výška rostlin při společném pěstování trávy Súdánské s víceletými trávami, cm (průměr za roky 2014–2016)
